středa 27. února 2013

(FOAM #2) Je čas dohnat západ!

Dnes to nebude článek o arytmii, ani skiagram hrudníku nebo podcast. Bude to "motivační" článek...

Ve světě se v poslední době rozmáhá výuka medicíny přes sociální sítě a blogy. Je zdarma, je aktuální a umí být zábavná.
Tomuto hnutí se říká FOAM (Free Open Access Meducation). Více v tomto článku.


Když jsem před půl rokem zakládal Kardioblog, na českém internetu bylo relativně pusto - alespoň v oblasti medicíny. Znal jsem jen Wikiskripta a stránky Medicína, nemoci, studium na 1. LF UK. Výborné weby, ale zaměřené trochu jinak než FOAM. Nejsou tak interaktivní a spíše se profilují jako online učebnice (přesto skvělé).



Od té doby se ale mnohé změnilo..
Anesteziologie a urgentní medicína.
www.arim.cz
Na Facebooku se objevila stránka Anesteziologie a urgentní medicína. Dnes má téměř 9000 fanoušků a i když to pravděpodobně adminé netuší, je tento web zářným příkladem toho jak by FOAM mělo vypadat. Je aktuální, je interaktivní a pomáhá zlepšovat vztahy mezi pracovníky ve zdravotnictví.

Anesteziologii a urgentní medicínu už ale pravděpodobně znáte. Já Vás chci nalákat na něco jiného - zkuste to také!
Přidejte se k FOAM..





Založit stránky na Facebooku nebo si udělat blog není dnes nic těžkého! Důležité jsou hlavně kvalitní příspěvky. Nemusíte rozjíždět zrovna obrovský web jako je Anesteziologie a urgentní medicína. Stačí jeden příspěvek na týden.

O čem psát?
O tom v čem se vyznáte a co Vás zajímá! Chybí nám blogy o neurologii, chirurgii, onkologii, radiologii a dalších oborech. Ve všech odvětvích medicíny se dějí zajímavé věci.
Pošlete jednou týdně zajímavý skiagram hrudníku. Nebo nález z magnetické rezonance. Na internetu je mnoho lidí, kteří se chtějí učit.

Co Vám to přinese?
1.) Neznám lepší způsob jak se něco naučit! Budete překvapení, kolik nových věcí se dozvíte při psaní článků a z komentářů jiných zdravotníků na internetu.

2.) Poznáte nové lidi z oboru. Díky psaní Kardioblogu jsem se seznámil s mnoha zajímavými lidmi - lékaři, sestrami, studenty a další, které bych jinak nikdy nepoznal.

3.) Dobrý pocit - může se to stát Vaším koníčkem.


Co Vám to vezme?
1.) Čas - hlavně ze začátku. Později už to není tak hrozné - pokud se nesnažíte rozjet obrovský web.

Pokud se někdo z Vás rozhodne zkusit to, napište mi na mail: kardioblog@seznam.cz. Rád poradím jak začít.

Pokud znáte jakýkoliv český blog o medicíně, prosím o zaslání odkazu. Díky.


úterý 26. února 2013

(CO NEMINOUT #11) Interaktivní kardiologie

Jaké poklady se ještě skrývají na internetu? Kdo ví?
Jeden jsem ale našel - jmenuje se nehezky "Blaufuss". Doporučuji obzvláště pro mediky. Co ale Blaufuss nabízí?

Nejprve si můžete zopakovat šelesty. Přitom si rovnou můžete prohlédnout a doslova rozebrat srdce - opravdu nádherně zpracované.

Se šelesty se pojí i tato vtipná 30vteřinová pomůcka na ukázání rozdílu mezi nízkofrekvenčními a vysokofrekvenčními zvuky.





Pak následuje část pro EKG nadšence (jako jsem já).

V první části můžete nastavovat elektrickou osu srdce. Stačí otočit šipku a hned vidíte změny - nádhera!
Stačí otočit šipku (osu) a vidíte jak to ovlivní EKG.


Ve druhé části Vám budou vysvětleny mechanismy SVT (SupraVentrikulárních Tachykardií).
Jakou SVT asi probíráme?

A v poslední části se naučíte vytvářet laddergramy (to už je pro opravdové nadšence). Stačí kliknout na ikonku žebříku!
Pokud byste nevěděli jak na tvorbu laddergramů - napište mi na kardioblog@seznam.cz.
Rád poradím!

Nakonec si můžete otestovat nově nabyté vědomosti:


Vše je samozřejmě zdarma - opravdu poklad.

neděle 17. února 2013

(POKROČILÍ) Další síňové echo?

Stačilo pár dní od článku "Záludné EKG" a je tu další kazuistika, která je velmi podobná.
Na Facebooku Kardioblogu ji najdete pod číslem #80.

Jedná se o 89-letého muže s palpitacemi. Zde je jeho EKG.

Zdroj: www.ECGGURU.com



















Opět je tu potenciál pro AV blok 2.stupně, typ Wenckebach.
= PR interval se postupně prodlužuje a vypadávají QRS komplexy. Jenže tak snadné to nebude.
  • Po prvních třech QRS komplexech přichází síňové echo (ZASE!), které dává čas AV uzlu ke vzpamatování.
  • Následuje klasická Wenckebachova perioda 6:5 (5x QRS, šestý QRS vypadne).
  • Poté znovu vidíme tři QRS komplexy s postupně se prodlužujícím PR intervalem, ale přichází druhé síňové echo.
Síňové echo vzniká, když se PR interval prodlouží a dojde k návratu vzruchu z AV uzlu do síně. 

Toto EKG je zvláštní. Můžeme na něm vidět, že se vzruch musí do AV uzlu dostat přesně v jednu chvíli - musí se "trefit" - aby vzniklo síňové echo. 
První i druhé síňové echo předchází PR interval dlouhý 280ms. U Wenckebachovy periody uprostřed se PR interval nejdřív prodlužuje na 270 ms (netrefí se) a po další P vlně je PR interval už delší než 280 ms (opět se netrefí).

Detail a laddergram pro snažší pochopení:











(Laddergram slouží k ozřejmění složitějších arytmií. Horní pás (A) zobrazuje, jak se vzruch šíří v síních. Prostřední pás (A-V) zobrazuje jak se vzruch šíří AV uzlem (=PR úsek). Dolní pás pak ukazuje šíření na komory. Více o laddergramu najdete zde: Laddergram)

Alternativní vysvětlení: Nejsou to síňová echa, ale dvě nepřevedené supraventrikulární extrasystoly.. Je to možné ale méně pravděpodobné.

Další kazuistiku se síňovým echem naleznete zde: Záludné EKG.

Doufám, že teď si chvíli od síňového echa odpočineme...



sobota 16. února 2013

(POKROČILÍ) EKG týdne (11.-17. února)

www.arim.cz
Kardioblog navázal spolupráci se skvělými stránkami Anesteziologie a urgentní medicína (www.ARIM.cz) a domluvili jsme se, že jedenkrát týdně na tyto stránky dám EKG kazuistiku.

Jelikož má Anesteziologie a urgentní medicína jiné zaměření, není třeba abychom tam probírali danou kazuistiku až moc dopodrobna.

Na Kardioblogu nás to ale zajímá. Proto jsem pro tuto kazuistiku vytvořil krátkou prezentaci. Napište mi prosím do komentářů, jak se Vám tento formát líbí/nelíbí.

Ale už ke kazuistice. Najdete ji na FB Anesteziologie a urgentní medicína.

Anamnéza
67letá žena zakopla o obrubník chodníku a narazil do ní velmi pomalu jedoucí automobil. Upadla a způsobila si Collesovu zlomeninu levého předloktí.

Zatímco jí ošetřujete zlomeninu, stěžuje si pacientka na bolesti na hrudníku. Pro jistotu natočíte EKG.

Zdroj: www.EKGGURU.org
Řešení naleznete v této prezentaci:
(Doporučuji vpravo dole zvětšit prezentaci na celou obrazovku, pak už jen klikejte na šipku doprava.)



neděle 3. února 2013

(Výprava do historie #1) Proč PQRSTU?

Možná už jste se také někdy zamysleli nad tím, proč se vlny a kmity na EKG jmenují P, Q, R, S, T, U. Proč se nejmenují A, B, C, D, E, F? Nebo 1, 2, 3, 4, 5, 6?


Začalo to pořádným zmatkem...

První "lidské" EKG natočil v roce 1887 Waller pomocí Lippmanova kapilárního elektrometru a mělo pouze dva kmity. Waller byl fyziolog a tak je označil podle částí srdce ve kterých vznikaly: V1 a V2 (Ventricula - komora).
Einthoven natočil stejné EKG a označil tyto vlny A a B.

Jenže kapilární elektrometr byl vylepšen a najednou byl schopen zobrazit i depolarizaci síní. Tuto vlnu označil Waller jako A (Atria - síně) a Einthoven jako P (jelikož A a B už měl zabrané).

Když se později povedlo kapilární elektrometr vylepšit ještě více, byl schopen zobrazit už 4 vlny! Einthoven se rozhodl, že se zbaví P a tyto 4 vlny označil jako A, B, C, D.

Einthoven poté vymyslel matematický vzorec, kterým dosáhl zvýraznění jednotlivých kmitů na EKG. Aby je odlišil od původních A, B, C, D - a zdůraznil, že jeho nová upravená křivka je "jiná", přejmenoval vlny na P, Q, R, S, T. Viz obrázek:
ABCD - takto vypadal původní EKG záznam. Záznam vylepšený Einthovenem je označený PQRST.
Zdroj: Reference 2


Proč vybral Einthoven P, Q, R, S, T?

1.) Einthoven potřeboval jiná písmena než A, B, C, D - a vybral si P, Q, R, S, T. Spekuluje se, že se nechal inspirovat popisem bodů na křivce a přímce, který používal René Descartes ve svých pracech o analytické geometrii. Descartes je popsal P a Q. Einthoven jeho práci studoval - a možná proto použil právě P a Q.

2.) Einthoven si záměrně pro své "vylepšené" vlny vybral písmena uprostřed abecedy - aby umožnil přidání nových písmen pokud se později objeví nové vlny - ať už před nebo za těmi dosud známými. Někteří spekulují, že tuto výhodu si uvědomil až retrospektivně. Později Einthoven za pomoci nového přístroje - tzv. vláknového galvanometru - objevil i vlnu U


Vlánkový galvanometr.
Zdroj: wikipedia.org

Reference:
1. Naming the Wawes in the ECG, With a Brief Account of Their Genesis
    J. Willis Hurst
    Circulation. 1998;98:1937-1942
    doi: 10.1161/01.CIR.98.18.1937

2. Einthoven W. Ueber die Form des menschlichen electrocardiogramms.
    Arch Gesamte Physiol. 1895;60:101–123.