pátek 29. listopadu 2013

(POKROČILÍ) Wenckebach s pravidelnou srdeční akcí?

Shodou okolností mi dva fanoušci v tomto týdnu poslali velmi zajímavá EKG, která jsou si podobná. Začneme tím jednodušším z nich a zaměříme se tentokrát jen na rytmus.


EKG č. 1


Popis:

  • Akce srdeční je pravidelná
  • Frekvence 65/min
  • Osa doleva 
  • ST-T změny a změny QRS komplexů tentokrát ponecháme stranou, jaký je rytmus?


  •  P vlny jsou pravidelné a jsou sinusového původu:














Co se ale výrazně mění, jsou PR intervaly. Opakují se sekvence krátký PR, delší PR a nakonec nepřevedená P vlna. Jedná se o AV blok 2. stupně typ Wenckebach. Čas od času se stane, že se PR intervaly prodlužují náhodou přesně tak, že výsledná frekvence komor je pravidelná a vypadá to "jako by žádný QRS komplex nechyběl".

Vše osvětlí laddegram:



















EKG číslo 2
Shodou okolností mi v tomto týdnu přišlo i toto EKG:























Popis:

  • Nemá smysl chodit kolem horké kaše, opět se jedná o Wenckebachovy periody. 
  • Přesným měřením zjistíte, že některé R-R intervaly mají přesně 900ms, jedná se proto téměř jistě o junkční únikové komplexy - viz laddergram. Toto je zajímavost pro nadšence, zbytečná pro většinu čtenářů.

















Souhrn:

  •  AV blok 2.stupně WENCKEBACH je velmi častý - myslete na něj.
  •  Také Wenckebach může mít pravidelnou akci komor.
  •  Měřte PR intervaly, často prozradí o jakou arytmii se jedná.


Odkazy:
- Jak určit elektrickou osu srdce zjistíte ZDE.
- Jak spočítat srdeční frekvenci ZDE.
- Jak číst laddergramy ZDE.
- Jak vytvořit laddergram ZDE.
- Více o Wenckebachových periodách ZDE.
- Další příklady EKG s AV blokem 2.stupně Wenckebachova typu najdete ZDE, ZDE, ZDE a ZDE.

(POKROČILÍ) Epidemiologie bloku levého raménka Tawarova

V rámci přípravy na přednášku jsem udělal menší průzkum epidemiologie bloku levého raménka Tawarova. Napadlo mě, že by to možná mohlo někoho z Vás i zajímat, jelikož je dobré znát svého nepřítele. A LBBB rozhodně interpretaci EKG a péči o pacienty neulehčuje.

Jsem si plně vědom, že tento článek bude zajímavý jen pro několik čtenářů, zbytku se omlouvám.

Studie, které mi přišly nejpodstatnější jsem shrnul na myšlenkové mapě - viz níže. Body, které bych rád zdůraznil:

  • Je těžké určit, co je chronický a co je "nově vzniklý" LBBB.
  • Nově vzniklý LBBB s příznaky AKS je velmi závažný stav s horší prognózou než STEMI. Ale musí se doopravdy jednat doslova o nově vzniklý LBBB.
  • Jen cca 10% pacientů s příznaky IM a s LBBB má na SKG nález určený k emergentní PCI.
  • Mnohem častěji ale nový LBBB vzniká bez příznaků AKS a bez závislosti na ICHS.
  • Čím starší pacienti, tím častější je LBBB.
  • Pacienti s LBBB mají častěji chronické srdeční selhání a jsou to častěji muži.
  • V 50 letech věku má LBBB cca 1% pacientů.
  • V 80 letech už je to 17%.
  • Chronický asymptomatický LBBB pravděpodobně neovlivňuje mortalitu.
Zkratky:
LBBB - Left Bundle Branch Block, IM - Infarkt Myokardu, SKG - Selektivní KoronaroGrafie, AKS - Akutní Koronární Syndrom, ICHS - Ischemická CHoroba Srdeční.

Co je to blok levého raménka Tawarova a jak jej poznat se dozvíte ZDE.

A nyní již slíbené schéma jako PDF a jako obrázek:

sobota 16. listopadu 2013

(CO NEMINOUT #19) Nové obzory na poli kardiostimulátorů?

V této studii publikované v prestižním časopise Nature Biotechnology popisují vědci z Cedars-Sinai Heart Institute postup, kterým dokázali vytvořit z normálních kardiomyocytů buňky schopné plnit funkci pacemakeru pro celé srdce. Vlastně tak vytvořili nový SA uzel.

Lidské srdce je tvořeno z milliard buněk, ale jen méně než 10000 z nich tvoří hlavní pacemaker ("pejsmejker") srdce - sinusový uzel.

Pokus byl proveden na 7 morčatech, přičemž byl úspěšný u 5 z nich. Vědci použili virus, který do infikovaných kardiomyocytů zanesl gen Tbx18. Buňky se díky tomu změnšily a získaly charakteristiky typické pro buňky v sinusovém uzlu. Srdeční rytmus byl pak u těchto pěti morčat ovládán z nového "sinusového uzlu".

Jde samozřejmě jen o počátek výzkumu, ještě bude potřeba mnoho testů na zvířecích modelech, než se přejde na pokusy u lidí. Tyto výsledky jsou ale velmi slibné.

Potenciální přínos by byl velký, podstatná část pacientů by nepotřebovala implantaci kardiostimulátoru
(jsou to zejména pacienti se sick sinus syndromem), které jsou spojené s celou řadou komplikací (infekce, dislokace elektrod atd.). Navíc mají omezenou výdrž baterií, většina není kompatibilní s magnetickou rezonancí a u pediatrických pacientů zase přístroj "neroste s dítětem".

Zajímavé, nemyslíte?


Zdroje:
1. http://www.nature.com/nbt/journal/v31/n1/full/nbt.2465.html