pondělí 3. března 2014

(POKROČILÍ) AV blok 3. stupně

V tomto článku se zaměřím na AV blok 3. stupně. Je to jedna z nejvíce "naddiagnostikovaných" arytmií. Jako AV blok 3. stupně se často tváří AV blok 2. stupně a také různé formy AV disociace, například při akcelerovaném junkčním rytmu.



Začneme kazuistikou z předchozího týdne:
56letý pacient s bolestmi na hrudníku. Jak popíšete jeho EKG?
























První co "uhodí do očí" jsou změny ST úseků. Vidíme ST elevace ve II, III, aVF a ST deprese v I a v aVL. Jasný STEMI spodní stěny, vzhledem k ST depresím ve V2 možná i s postižením zadní stěny. Všimněte si, že se již tvoří i patologická Q ve spodních svodech. Vzhledem k postižení spodní a snad i zadní stěny a vzhledem k tomu, že ST elevace ve III je větší než ST elevace ve II, postižená bude zřejmě arteria coronaria dextra (ACD), což se později v katlabu potvrdilo.





















Jaký je rytmus?
Určit rytmus ale není tak snadné, vidíme P vlny. Jsou pozitivní ve spodních svodech a negativní v aVR, takže jsou sinusové. Jsou pravidelné a vzhledem k tomu, že je jich víc, než QRS komplexů, musí se jednat o AV blok. 






Jak správně poznat AV blok 3.stupně? (1, 2)
AV blok 3.stupně vzniká, když se žádný vzruch ze síní nepřevádí na komory. Musíme si uvědomit, že AV blok znamená blokádu převodu mezi síněmi (atria) a komorami (ventricles). NEMUSÍ to být blokáda přímo v AV uzlu, ale blokáda místo toho vznikně v Hisově svazku nebo v Tawarových raméncích. Jak je na tom pacient pak často záleží právě na úrovni bloku (suprahisální? infrahisální?) a schopnosti převodního systému pod blokádou zajistit dostatečně rychlý únikový (náhradní) pacemaker.

Co by měl splňovat AV blok 3.stupně?
  • Únikový rytmus, ať už junkční nebo idioventrikulární, by měl být prakticky vždy velmi pravidelný. Je to způsobeno tím, že dolní část převodního systému, kde únikové rytmy vznikají, je relativně málo ovlivňována sympatikem a parasympatikem.
  • A-V disociace. P vlny se nepřevádí na komory, běží si vlastní frekvencí bez ohledu na QRS komplexy. AV blok 3.stupně má vždy A-V disociaci, to ale neznamená, že každá AV disociace je AV blok 3.stupně. 
  • A-V disociace při AV bloku 3.stupně je často isoarytmická, to znamená že frekvence P vln je velmi blízká frekvenci QRS komplexů a to pak samozřejmě znesnadňuje správnou interpretaci.
  • P vlny by měly mít možnost převést se na komory, tzn. že by se na EKG měly objevit ve všech částech R-R intervalu (= těsně za QRS, v T vlně, na konci T vlny, za T vlnou, před QRS komplexem) a i přes to se nepřevést na komory.
Na tomto místě je třeba připomenout, co to znamená A-V disociace. Je to stav, kdy jsou elektrické signály v síních nezávislé na elektrických signálech v komorách. A-V disociace není diagnóza, jen to jen nález na EKG. Je vždy přítomna u AV bloku 3.stupně, může se ale objevit i mnoha dalších arytmií, jako například u komorové tachykardie, kdy na EKG vidíme pravidelné komorové komplexy a mezi nimi P vlny, které si jdou svým vlastním tempem.

Vidíme tedy v naší kazuistice AV blok 3. stupně? Na první pohled ano. Ale při pořádném měření zjistíme, že R-R intervaly nejsou pravidelné. 






Nejspíš se někteří ptáte, jak jsem poznal že první R-R interval je kratší než ostatní i přes to, že v něm nevidíme první QRS komplex. Místo R-R intervalu jsem měřil T-R interval, vzdálenost od konce vlny T k začátku QRS komplexu. Ten je kratší než na zbytku EKG a proto je téměř jistě první R-R interval kratší.




To nám říká, že některé P vlny se převádí na komory a to konkrétně ty, které přicházejí "dříve než bychom očekávali". Jedná se tedy o AV blok 2. stupně. Viz laddergram:
Laddergram vytvořil profesor Ken Grauer z http://ecg-interpretation.blogspot.com/.



















První PR interval v cyklu je nejkratší a P vlna se převede na komory. Druhý PR interval je delší a než vzruch AV uzlem stačí projít, aktivuje se náhradní únikový rytmus. Jde tedy o AV blok 2. stupně typ Wenckebach.

Podívejte se na podobnou kazuistiku nesprávně diagnostikovaného AV bloku 3. stupně.
Nevíte jak se vyznat v laddergramu (žebříkovém diagramu)? Návod ZDE.



Záleží na tom?
Je v tomto případě důležité rozpoznat, jestli je to opravdu AV blok 3. stupně, nebo jen AV blok 2. stupně?
Zjednodušeně řečeno na tom v tomto případě až tak nezávisí. Z EKG a anamnézy víme, že pacient má postižený AV uzel při infarktu spodní stěny a tudíž prognóza je relativně dobrá. Po PCI by se postupně měla funkce AV uzlu obnovit, a pokud ne, máme vzhledem k relativně rychlému únikovému rytmu dostatek času rozhodnout se zda implantovat či neimplantovat pacemaker.
Samozřejmě fakt, že se nejedná o AV blok 3. stupně, ale že vidíme Wenckebachovy periody, je pro nás ještě lepší zprávou stran prognózy pacienta. Je velká pravděpodobnost, že se funkce AV uzlu brzy obnoví. 

A to se také stalo, během dalších dnů vypadal rytmus pacienta takto:
Nyní již jasný AV blok 2. stupně typ Wenckebach (Mobitz I).





A při dimisi již zůstal jen AV blok 1. stupně:




Další věc je pak samozřejmě profesionální čest, nechci nesprávně diagnostikovat AV blok 3. stupně, i když to někdy, jako v tomto případě, léčbu nijak nemění.


Příklad opravdového AV bloku 3. stupně:
Vidíme pravidelné P-P intervaly o frekvenci cca 125/min a pravidelné R-R intervaly o frekvenci cca 40/min.
Žádný PR interval není stejný.














P-P intervaly sice nejsou dokonale pravidelné, ale to je celkem obvyklé (je to tzv. ventrikulofázická sinusová arytmie). Frekvence QRS komplexů je tu tak pomalá, že P vlny jsou ve všech částech R-R intervalu (za QRS komplexem, v T vlně, za T vlnou atd.) a přesto se nepřevádí na komory. To poznáme tak, že nevidíme žádné nepravidelnosti v rytmu komor. Všimněte si, že první QRS komplex má jinou morfologii než ty ostatní, to bude nejspíše způsobené změnami při dýchání (takové změny jsou relativně časté ve spodních svodech). Dále vidíme RBBB (blok pravého raménka Tawarova). To znamená, že bychom mohli toto EKG popsat jako kompletní trifascikulární blok. Tato terminologie je už ale poněkud zastaralá. Tomuto pacientovi byl implantován kardiostimulátor.



Další příklad AV bloku 3. stupně. V tomto případě v terénu inferoposterolaterálního STEMI.
Červenou přerušovanou čárou znázorněna oblast AV bloku v AV uzlu.












Vice o AV bloku 3.stupně:
AV blok 3. stupně může vzniknout v oblasti AV uzlu, v oblasti Hisova svazku a samozřejmě i pod Hisovým svazkem (infrahisální), tedy v Tawarových raméncích. AV blok v Hisově svazku je tak vzácný, že můžeme jednoduše dělit AV blok 3.stupně na suprahisální a infrahisální. Horší prognózu má infrahisální AV blok a to z jednoduchého důvod: čím je blok níž, tím pomalejší je náhradní únikový rytmus a tím rozsáhlejší je poškození převodního systému. Ten někdy nemusí stačit k udržení vědomí (synkopa), nebo nemusí naskočit žádný únikový rytmus a pacient zemře.

Etiologie:
  • Akutní AV blok 3. stupně na úrovni AV uzlu vzniká nejčastěji při infarktu myokardu spodní stěny a často je jen přechodný, jelikož AV uzel má krevní zásobení ve velkém procentu případů ze dvou koronárních tepen a tkáň uzlu je po infarktu jen "omráčená".
  • Akutní AV blok 3. stupně na úrovni Tawarových ramének vzniká nejčastěji při extenzivním septálním infarktu myokardu (postižení proximální RIA), v takovém případě je samozřejmě prognóza mnohem horší.
  • Chronický AV blok 3. stupně je většinou infrahisální a vzniká nejčastěji při idiopatické fibróze převodního systému srdce (Lenègrova nemoc).
  • Existuje také vrozený AV blok 3. stupně, který vzniká když mateřské anti-Ro protilátky poničí AV uzel.
  • AV blok 3. stupně také někdy vytváříme iatrogenně a to u pacientů s biventrikulární stimulací (pokud chceme zajistit 100% stimulaci z komor. "Spálíme" radiofrekvenčí ablací AV junkci a je hotovo.
  • Mezi velmi důležité příčiny AV bloků patří samozřejmě také betablokátory, blokátory kalciových kanálů nebo digoxin.
Poznat, zde je blok supra- či infrahisální jde samozřejmě nejlépe s použitím elektrogramu přímo v Hisově svazku, napovědět nám ale může i typ únikového rytmu. Čím je QRS komplex užší a čím je únikový rytmus rychlejší, tím spíše je AV blok suprahisální. Naopak čím delší QRS komplex a čím pomalejší únikový rytmus, tím spíše je AV blok infrahisální.
Úroveň bloku se také může ozřejmit reakcí na zátěž, atropin a vagální manévry, čím výš je únikový rytmus, tím spíš se zrychlí při zátěži a po atropinu a zpomalí při vagálních manévrech. Idioventrikulární únikové rytmy naopak na tuto stimulaci příliš nereagují.

Suprahisální etiologii AV bloku 3.stupně tedy naznačuje:

  • Souvislost s infarktem spodní stěny
  • Únikový rytmus 40-60/min
  • Štíhlý QRS komplex, ev. typický blok raménka.
  • Zpomalení únikového rytmu při vagovém manévru.
  • Zrychlení únikového rytmu po atropinu/při zátěži.¨
Infrahisální etiologii AV bloku 3.stupně naopak naznačuje:
  • Souvislost s infarktem přední stěny
  • Únikový rytmus 20-40/min
  • Široký QRS komplex


Dodatek: 
AV blok 3. stupně se samozřejmě objevuje i u jiných rytmů než u sinusového, například u fibrilace síní, flutteru síní nebo u síňové tachykardie, a diagnostika pak může být o to náročnější.




Reference:
1. Marriott´s Practical Electrocardiography, Galen S. Wagner, David G. Strauss, 12th edition (2014)

2. ECG Pocket Brain 2014, Ken Grauer M.D.


sobota 15. února 2014

(VELMI POKROČILÍ) Bidirekční komorová tachykardie

Bidirekční komorová tachykardie je relativně vzácný typ komorové tachykardie. Je ale důležité umět ji rozpoznat, má totiž jinou léčbu něž ostatní typy komorové tachykardie. Navíc pro svou unikátní morfologii fascinuje lékaře již od roku 1922, kdy byla poprvé popsána u pacienta s otravou digoxinem.


Jak vypadá?


















Okamžitě je jasné, proč se tachykardie jmenuje bidirekční ("dvousměrná"). S každým úderem se mění elektrická osa srdce. Vidíme tvar bloku pravého raménka Tawarova, přičemž s každým QRS komplexem se otáčí srdeční osa. Vlastně tak alternuje morfologie RBBB + levý přední hemiblok a RBBB + levý zadní hemiblok. Skutečný bifascikulární blok to ale není, jelikož se nejedná o supraventrikulární rytmus. Nejlépe je alternace QRS komplexů vidět v končetinových svodech:
Levý přední hemiblok a levý zadní hemiblok.



Proč je to komorová tachykardie a ne komorová bigemínie? 
Někteří z Vás popisovali EKG jako komorovou bigemínii. Komorová bigemínie vzniká, když za každým supraventrikulárním QRS komplexem přichází předčasný komorový komplex (komorová extrasystola).
Komorová bigemínie vypadá takto: 








Na dnešním EKG ale předčasné QRS komplexy nejsou, je to pravidelná širokokomplexová tachykardie s frekvencí cca 115/min:















Aby šlo o komorovou bigemínii, museli bychom prokázat supraventrikulární rytmus. P vlny jsou vzhledem k artefaktu těžko rozlišitelné. Snad nejlépe jsou vidět ve svodu V1, kde vidíme A-V disociaci, další důkaz že se jedná o komorovou tachykardii:








Různé typy bidirekční komorové tachykardie:
Ačkoliv nejvíce charakteristický nález pro bidirekční komorovou tachykardii je blok pravého raménka Tawarova s alternující osou, jsou známy i jiné typy:
  • alternující tvar pravého a levého raménka Tawarova
  • štíhlý QRS komplex s měnící se osou

Etiologie:
Bidirekční komorová tachykardie nejčastěji vzniká při otravě digoxinem. Ta je samozřejmě v dnešní době mnohem vzácnější než dříve, jelikož se digoxin již tak často nepředepisuje. Druhá nejčastější příčina je katecholaminergní polymorfní komorová tachykardie, která se objevuje spíše u mladých jedinců a je možná mnohem častější než tušíme - předpokládá se, že může za mnoho úmrtí mladých lidí a sportovců u kterých pitva neprokáže strukturální poškození srdce. 

Mezi extrémně vzácné příčiny patří:
  • otrava omějem (aconitum)
  • hyperkalemická periodická paralýza
  • myokarditida
  • infarkt myokardu (jsou popsané asi jen 2 kazuistiky)
  • Andersen - Tawilův syndrom (7. forma syndromu dlouhého QT intervalu)
  • feochromocytom (1 kazuistika)

I proto si myslím, že v tomto případě se nejedná o infarkt myokardu (jak někteří tipovali). ST elevace a deprese lze jen těžko hodnotit v terénu komorové tachykardie. Naneštěstí nemám přesné informace o tomto pacientovi, vím jen že bohužel nepřežil (EKG jsem našel v "archívu").

Nicméně pokud by se takový pacient objevil, zdaleka nejpravděpodobnější příčina je otrava digoxinem. Tato tachykardie bývá refrakterní na léčbu a zachránit pacienta může antidotum digoxinu - antidigoxin (Digitalis-Antidot BM inj.). 80 mg antidota váže 1 mg digoxinu. Více o terapii intoxikace digoxinem najdete ZDE.

Pokud pacient digoxin neužívá a zejména pokud je to mladší pacient, další největší podezřelý je katecholaminergní polymorfní komorová tachykardie, která se objevuje při námaze (fyzické nebo psychické). Je způsobena genetickým poškozením, které vede k defektnímu intracelulárnímu metabolismu vápníku. Srdeční buňky pak reagují na vyplavení katecholaminů při stresu abnormálně. Hlavní akutní terapií jsou betablokátory.

Ostatní příčiny jsou již velmi, velmi vzácné. Výhodou této tachykardie je její snadná rozpoznatelnost. Poté co uvidíte několik příkladů jen tak ji z paměti nedostanete:

Příklad č.1, otrava digoxinem.
Zdroj: www.lifeinthefastlane.com

Příklad č.2, otrava digoxinem.
Zdroj: www.lifeinthefastlane.com


















































Příklad č.3, katecholaminergní polymorfní komorová tachykardie.
Zdroj: www.ECGpedia.org




























Proč se mění osa QRS komplexu?
Zatím nikdo nezná přesný mechanismus vzniku bidirekční komorové tachykardie. Samozřejmě se uvažovalo o supraventrikulárním původu tachykardie, elektrofyziologické studie však prokázaly, že se jedná o komorovou tachykardii, která vzniká zřejmě na podkladě spouštěné aktivity (pozdní afterdepolarizace). Při zrychlení tepové frekvence na určitou hodnotu se začne "spouštět" (triggered activity) komorová bigemínie, ta samozřejmě ještě zvýší srdeční frekvenci a "spustí" další "komorovou bigemínii" na opačné straně komor. Vznikne tak bidirekční komorová tachykardie a už je jedno co se děje v síních. Komorová "extrasystola" vpravo spustí "extrasystolu" vlevo a zase naopak, a tak se udržuje začarovaný kruh. Je to tzv. ping pongová teorie - plný popis najdete ZDE.


Souhrn:
Bidirekční komorová tachykardie je relativně vzácný typ komorové tachykardie, který teď už ale snadno rozpoznáte. Zdaleka nejčastěji se objevuje u předávkování digoxinem, druhá nejdůležitější etiologie je katecholaminergní polymorfní komorová tachykardie. Ostatní příčiny jsou mnohem vzácnější. Bývá refrakterní k léčbě, která je navíc jiná než u ostatních typů komorové tachykardie.



Reference:
1. www.lifeinthefastlane.com

2.  J. Electrocardiol. 2009 Nov-Dec;42(6):631-2. doi: 10.1016/j.jelectrocard.2009.06.011. Epub 2009 Aug 13.
Type II bidirectional ventricular tachycardia in a patient with myocardial infarction.
Sonmez O, Gul EE, Duman C, Düzenli MA, Tokaç M, Cooper J.

3. Catecholaminergic Polymorphic Ventricular Tachycardia
Synonyms: Catecholamine-Induced Polymorphic Ventricular Tachycardia (CPVT), Familial Polymorphic Ventricular Tachycardia (FPVT). Includes: CASQ2-Related Catecholaminergic Ventricular Tachycardia, RYR2-Related Catecholaminergic Ventricular Tachycardia
Carlo Napolitano, MD, PhD, Silvia G Priori, MD, PhD, and Raffaella Bloise, MD.

4. Heart. 2013 Apr;99(7):509. doi: 10.1136/heartjnl-2012-303311. Epub 2013 Jan 12.
Pheochromocytoma presenting with bidirectional ventricular tachycardia.
Traykov VB, Kotirkov KI, Petrov IS.

5. Can J Cardiol. 2013 Feb;29(2):254.e13-4. doi: 10.1016/j.cjca.2012.05.011. Epub 2012 Jul 20.
Bidirectional ventricular tachycardia secondary to subacute myocarditis.
Chin A, Nair V, Healey JS.

6. Am J Med Sci. 2012 Sep;344(3):248-50. doi: 10.1097/MAJ.0b013e3182560209.
Andersen-Tawil syndrome associated with aborted sudden cardiac death: atrial pacing was effective for ventricular arrhythmias.
Kuramoto Y, Furukawa Y, Yamada T, Okuyama Y, Fukunami M
.

7. Heart Rhythm. 2011 April; 8(4): 599–605.
Published online 2010 November 29. doi:  10.1016/j.hrthm.2010.11.038
Alex A. Baher, MD,1,4 Matthew Uy,1 Fagen Xie, PhD,1 Alan Garfinkel, PhD,1,3 Zhilin Qu, PhD,1 and James N. Weiss, MD1,2

8. Int J Cardiol. 2011 May 5;148(3):367-9. doi: 10.1016/j.ijcard.2010.09.063. Epub 2010 Oct 20.
Bidirectional fascicular tachycardia with alternating axis deviation following acute myocardial infarction.
Liu T, Shehata M, Massumi R, Wang X.

9. Pacing Clin Electrophysiol. 1992 May;15(5):831-9.
Bidirectional tachycardia induced by herbal aconite poisoning.
Tai YT, Lau CP, But PP, Fong PC, Li JP.

neděle 12. ledna 2014

Jak poznat STEMI u bloku levého raménka? [druhá část]

Tento článek jsem vzhledem k náročnosti a délce rozdělil na dvě části. Toto je druhá z nich. V první části jsme si vysvětlili proč je důležité poznat STEMI u LBBB, jak se vyvíjely doporučené postupy a proč nám největší obtíže dělá diskonkordance ST úseků a T vln.


V této části si povíme, jak se vyvíjela kritéria pro STEMI u LBBB a jak se dají použít v jednoduchém algoritmu.


Lékaři rozeznali již velmi brzy, že správné hodnocení ST elevací u LBBB bude náročné. Jednou možností, která může často pomoci, je vyhotovení několika EKG v řadě. U LBBB bez infarktu by se ST elevace neměly dynamicky měnit. Tento postup ale vyžaduje čas a navíc nepomůže vždy. Užitečná může být i kontinuální monitorace ST úseků (21).

TIP: Elektrody by měly být při natáčení všech EKG na stejném místě, jinak se na dynamické změny nedá vůbec spolehnout (22). Toho se dá dosáhnout buď tím, že elektrody necháme na pacientovi, nebo tím že si místa umístění elektrod přesně vyznačíme.

Z počátku se studie pokusily zaměřit na změny QRS komplexů. Bylo tak odhaleno mnoho známek infarktu myokardu při LBBB, z nich zřejmě nejznámější jsou Cabrerovo znamení (23) a Chapmanovo znamení (24). Bohužel se ukázalo, že nám nepomohou rozlišit starý infarkt od nového. Jsou to vlastně obdoby patologických Q kmitů. Mohou ale samozřejmě pomoci k diagnostikování infarktu v případě, že je zachytíme v době kdy vznikají.


  • Cabrerovo znamení - zářez široký alespoň 40ms ve stoupající části kmitu S ve V3 / V4 / V5

  • Chapmanovo znamení - zářez ve stoupající části kmitu R v I / aVL / V6

Kombinace Chapmanova znamení s Cabrerovým znamením má relativně vysokou senzitivitu i specificitu pro infarkt myokardu nejasného stáří u LBBB. Podobně se dají použít i u komorové stimulace (25). 

Nás ale hlavně zajímá probíhající infarkt myokardu, konkrétně STEMI. První studie, která přinesla částečné řešení tohoto problému byla publikována Sgarbossovou et el. v roce 1996 (26). Ve své studii upozornila na to, že STEMI porušuje právě pravidlo správné diskonkordance.

Správná diskonkordance - připomenutí.


Dle Sgarbossové může STEMI tuto diskonkordanci porušit třemi způsoby:
  • Pokud za pozitivním QRS komplexem následuje elevace ST úseku (původní deprese z LBBB je "přetlačená" STEMI do elevace). (alespoň 1 mm v jakémkoliv svodu)
Zdroj: http://ems12lead.blogspot.cz/

  • Pokud za negativním QRS komplexem následuje deprese ST úseku. (alespoň 1 mm ve svodech V1 - V3)
Zdroj: http://ems12lead.blogspot.cz/


  • Pokud je ST elevace větší než 5 mm u negativního QRS komplexu (alespoň v 1 svodu).
Zdroj: http://ems12lead.blogspot.cz/


První dvě kritéria během následujících let obstála, stačí splnit jedno z nich a specificita je 96%. Bohužel senzitivita jen 36% (26). Kritéria Sgarbossové byla již validována (ověřena) několika studiemi (27, 28, 29, 30, 31, 32).

TIP: Zopakujte si co je senzitivita a co je specificita ZDE.

Třetí kritérium (elevace v jakémkoliv svodě víc než 5mm) ale neobstálo, jelikož nemá ani dostatečnou specificitu. Důvod je prostý, správná diskonkordance ST úseků u LBBB je závislá na tom jak je QRS komplex vysoký. Čím vyšší voltáž QRS komplexu, tím vyšší má ST elevaci. U vysokých voltáží pak tato normální diskonkordance simuluje STEMI.
Zdroj: http://hqmeded-ecg.blogspot.cz
Na EKG vidíme ST elevaci vyšší než 5 mm u pacientu bez infarktu myokardu. ST elevace je zde zvýrazněná celkovou vysokou voltáží.


Smithova revidovaná kritéria
Smith et al. (33) přišli s nápadem jak tento problém obejít. Místo aby sledovali ST elevace v absolutních hodnotách (> 5mm), rozhodli se porovnat je s voltáží QRS komplexu. Čím vyšší voltáž QRS komplexu, tím vyšší má "povolenou" ST elevaci. Jako bod zlomu určili 1/4 voltáže QRS komplexu. 

V praxi to použijeme snadno. Vydělíme ST elevaci v milimetrech hodnotou "hloubky" (amplitudy) QRS komplexu také v mm. Pokud nám vyjde číslo menší než 0,25, elevace je způsobená pouze LBBB. To znamená, že pokud je elevace ST menší než jedna čtvrtina (25%) předcházejícího QRS komplexu, není zvětšená probíhajícím STEMI.

Zní to složitě, ale je to vlastně jednoduché. Podívejte se na tento příklad:
Pokud ST elevace měří 6 mm a QRS komplex je hluboký 18 mm. 6/18 = 0,33 . ST elevace je příliš vysoká (0,33 je víc než prahová hodnota 0,25), aby byla způsobena pouze LBBB.
= tento pacient má pravděpodobně STEMI

Modifikovaná kritéria jsou proto:
Jakékoliv z:
  • 1 mm konkordantní ST elevace alespoň v jednom svodu. Nejčastěji jsou ve svodech I, aVL, V5 a V6. Mohou ale být i ve spodních svodech (II, III, aVF).
  • 1 mm konkordantní ST deprese ve svodu V1 a/nebo V2 a/nebo V3.
  • Nadměřně diskonkordantní ST elevace, měřená v bodu J, větší než 25% hloubky kmitu S.


Ve stejné studii zkusili použít stejný princip na ST deprese. Napadlo je, že stejně jako nadměrně diskonkordantní ST elevace může existovat i nadměrně diskonkordantní ST deprese. Kritérium je stejné, tzn. že pokud je ST deprese hlubší než 25% kmitu R, je nadměrná a jedná se o STEMI.  CAVE: Toto kritérium zatím nebylo validováno (studie teprve probíhají).


Příklad možných STEMI ekvivalentů dle Cai et al. Vlevo vidíte nadměrnou diskonkordanci - ST deprese je větší než 25% R kmitu. Vpravo je taktéž nadměrná diskonkordantce, tentokrát ST elevace.

Cai et al. (34) navrhli také jednoduchý algoritmus, pomocí kterého bychom se mohli řídit při rozhodování, kdy svolat katlab.

S mírnou úpravou a v překladu vypadá algoritmus takto:





Původní verzi algoritmu najdete ZDE. Jak vidíte, změny jsou zejména ve smyslu zvýšení srozumitelnosti algoritmu. Navíc jsem přidal dosud nevalidované pravidlo s ST depresí hlubší než 25% kmitu R (je označeno). 


Příklady

Vyzkoušejte si kritéria pro STEMI v terénu LBBB na těchto příkladech:
- na Kardioblogu: 1, 2, 3
- na webu dr.Smithe, který vymyslel pravidlo s 25%: ZDE (doporučuji, velké množství skvělých příkladů).


Shrnutí

Každý infarkt v terénu LBBB nejspíš nepoznáme nikdy, jenže podobně je tomu i na EKG bez LBBB. Opravdu důležité infarkty ale často rozeznat můžeme (STEMI), a měli bychom to umět.

Připomenutí kritérií:
  • Konkordantní ST deprese ve V1-V3 nebo ST elevace kdekoliv? -> STEMI
  • Nadměrně diskonkordantní ST elevace/deprese (nad 25%)? -> STEMI




Zdroje:
21. Ann Emerg Med. 1995 Jul;26(1):69-82.
ECG diagnosis of acute myocardial infarction in the presence of left bundle-branch block in patients
undergoing continuous ECG monitoring.
Fesmire FM.

22. J Electrocardiol. 2002 Oct;35(4):299-302.

Serial ECG recordings via marked chest wall landmarks: an essential requirement for
the diagnosis of myocardial infarction in the presence of left bundle branch block.
Madias JE.

23. Cabrera Y, Friedland C. LA onda de activacion ventricular en el bloqueo de rama isquierda con infarto:

un nuevo signo electrocardiografico.
Arch Inst Cardiol Mex 1953;23:441-60

24. Circulation. 1957 Oct;16(4):558-71.

Electrocardiographic diagnosis of myocardial infarction in the presence of left bundle-branch block.
CHAPMAN MG, PEARCE ML.

25. Pacing Clin Electrophysiol. 2002 Jul;25(7):1061-5.

Electrocardiographic appearance of old myocardial infarction in paced patients.
Kochiadakis GE, Kaleboubas MD, Igoumenidis NE, Skalidis EI, Simantirakis EN, Chrysostomakis SI, Vardas PE.

26. N Engl J Med. 1996 Feb 22;334(8):481-7.

Electrocardiographic diagnosis of evolving acute myocardial infarction in the presence of left bundle-branch block. GUSTO-1 (Global Utilization of Streptokinase and Tissue Plasminogen Activator for Occluded Coronary Arteries) Investigators.
Sgarbossa EB, Pinski SL, Barbagelata A, Underwood DA, Gates KB, Topol EJ, Califf RM, Wagner GS.

27. J Accid Emerg Med. 1999 Sep;16(5):331-5.

Suspected myocardial infarction and left bundle branch block: electrocardiographic indicators of acute ischaemia.
Edhouse JA, Sakr M, Angus J, Morris FP.

28. Clin Cardiol. 2001 Oct;24(10):652-5.

A critique of the new ST-segment criteria for the diagnosis of acute myocardial infarction in patients with left bundle-branch block.
Madias JE, Sinha A, Ashtiani R, Agarwal H, Win M, Narayan VK.

29. J Electrocardiol. 2013 Nov-Dec;46(6):528-34. doi: 10.1016/j.jelectrocard.2013.07.001. Epub 2013 Aug 12.
New ST-segment elevation myocardial infarction criteria for left bundle branch block based on QRS area.
Gregg RE, Helfenbein ED, Babaeizadeh S.

30. Ann Emerg Med. 2001 May;37(5):431-8.

Can myocardial infarction be rapidly identified in emergency department patients who have left bundle-branch block?
Kontos MC, McQueen RH, Jesse RL, Tatum JL, Ornato JP.

31. Am J Cardiol. 2011 Sep 15;108(6):782-8. doi: 10.1016/j.amjcard.2011.05.006. Epub 2011 Jul 2.

Diagnosing acute myocardial infarction in patients with left bundle branch block.
Lopes RD, Siha H, Fu Y, Mehta RH, Patel MR, Armstrong PW, Granger CB.

32. Am Heart J. 2011 Apr;161(4):698-704. doi: 10.1016/j.ahj.2011.01.008.

Outcomes in patients with chronicity of left bundle-branch block with possible acute myocardial infarction.
Kontos MC, Aziz HA, Chau VQ, Roberts CS, Ornato JP, Vetrovec GW.

33. Diagnosis of ST-Elevation Myocardial Infarction in the Presence of Left Bundle Branch Block With the ST-Elevation to S-Wave Ratio in a Modified Sgarbossa Rule

Stephen W. Smith, Kenneth W. Dodd, Timothy D. Henry, David M. Dvorak, Lesly A. Pearce 
Annals of Emergency Medicine - December 2012 (Vol. 60, Issue 6, Pages 766-776, DOI: 10.1016/j.annemergmed.2012.07.119)

34. Cai Q, Mehta N, Sgarbossa EB, et al. The left bundle-branch block puzzle in the 2013 ST-elevation myocardial infarction guideline: From falsely declaring emergency to denying reperfusion in a high-risk population. Are the Sgarbossa Criteria ready for prime time? American Heart Journal. 2013;166(3):409–413.