Zobrazují se příspěvky se štítkemCRT. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemCRT. Zobrazit všechny příspěvky

neděle 13. dubna 2014

(ZAČÁTEČNÍCI) Kardiostimulátory a implantabilní kardioverter-defibrilátory - úvod

Už dlouho jsem se chystal na článek o kardiostimulátorech, v tomto úvodu si vysvětlíme jaký je rozdíl mezi PCM, ICD, CRT-D a CRT-P a co je to dvoudutinový a jednodutinový přístroj. Hned v úvodu musím zdůraznit, že v tomto článku se budeme zabývat permanentními implantovanými přístroji s intravenózním zavedením elektrod do srdce, vynecháme tedy dočasný pacing, zevní defibrilátory, subkutánní ICD, epikardiálně zavedené elektrody a pod. 


Na začátek seznámení s termíny:
  • Kardiostimulátor, nebo také pacemaker (PCM), je přístroj ochraňující pacienta v případě bradyarytmií. Je proto vhodný pro pacienty s příznaky způsobenými pomalou srdeční akcí. 
  • Pacemaker se čte "peɪsˌmeɪkə" a volně by se dal přeložit jako "ten, kdo udává krok". Často slýcháme nesprávnou výslovnost "písmejkr", která by odpovídala spíše slovu peacemaker (mírotvůrce).
  • ICD (Implantable Cardioverter-Defibrillator) je velmi podobný přístroj, který ale ochraňuje pacienta jak v případě bradyarytmie, tak v případě tachyarytmie. To znamená, že pacemaker je jeho součástí, ale ICD je navíc schopný rozpoznat a léčit i maligní tachyarytmie (tedy zejména komorovou tachykardii a fibrilaci komor). Toho může dosáhnout buď antitachykardickým pacingem, nebo defibrilací (výbojem). Podrobnosti si vysvětlíme v dalších dílech tohoto cyklu.
  • CRT (Cardiac Resynchronization Therapy) je přístroj k srdeční resynchronizaci, který má navíc funkce kardiostimulátoru (CRT-P), nebo ICD (CRT-D). Takový přístroj má schopnost stimulovat i levou komoru srdeční (viz níže).


Resynchronizační terapií se samozřejmě v budoucnu budeme věnovat podrobněji, zatím postačí zmínit, že u pacientů s poruchou nitrokomorového vedení (zejména LBBB) a chronickým srdečním selháním je stah levé a pravé komory tak špatně koordinovaný, že stimulace v pravé a levé komoře "najednou" funkci komory zlepší a sníží i mortalitu a morbiditu těchto pacientů.



Ať už se jedná o kterýkoliv z výše zmíněných přístrojů, jejich těla s baterií implantujeme do podkožní kapsy v oblasti pod klíční kostí, nejčastěji vlevo (lze i vpravo, což je vhodné zejména u leváků).
Elektrody napojené na samotný přístroj v této podkožní kapse jsou zavadeny cestou vena subclavia do pravé síně a/nebo pravé komory a v případě CRT přístrojů navíc cestou žilního systému srdce k myokardu levé komory.

Nádherná ilustrace principu uložení přístroje v lidském tělě.
ZDROJ: WWW.THEPAD.PM



Měli bychom velmi základně vysvětlit dvě důležité funkce elektrod zavedených do srdce. Je to sensing a pacing.


  • SENSING - je schopnost přístroje pomocí elektrody vnímat elektrické vzruchy v dané dutině. Reakce může být různá, například pokud elektroda v komoře zaznamená elektrický vzruch srdci vlastní, potlačí stimulaci - je zbytečné stimulovat v komoře, když už je stimulována nativně. Vše záleží na programaci přístroje. Pokud je sensing na elektrodě zapnutý, je elektroda stále na pozoru a sleduje zda v její dutině neprobíhá elektrický vzruch.



  • PACING - je schopnost přístroje pomocí elektrody stimulovat myokard. Více zde v základním úvodu není třeba vysvětlovat, nicméně i pacing je ve skutečnosti mnohem složitější než by se mohlo zdát.  



S tím souvisí další důležité pojmy, které každou chvíli slýcháme - jednodutinové a dvoudutinové přístroje: 

-> Jednodutinový kardiostimulátor má elektrodu zavedenou jen do jedné srdeční dutiny. Může být buď jen v pravé síni, nebo jen v pravé komoře. Jediná komorová elektroda se často užívá u pacientů s permanentní fibrilací síní a pomalým převodem na komory, kde je síňová elektroda vlastně zbytečná.
Pokud bychom měli elektrodu jen v pravé síni, také by šlo o jednodutinový přístroj.
CAVE: tyto nákresy jsou velmi zjednodušené.

 -> Dvoudutinový kardiostimulátor má logicky 2 elektrody, jednu v pravé síňi a druhou v pravé komoře.



 -> "Trojdutinovým" přístrojem by se dal označit CRT, který má navíc elektrodu v žilním systému                          probíhajícím po povrchu levé komory. Tento výraz se ale neužívá.


Pokud naimplantujeme dvoudutinový přístroj, můžeme samozřejmě jednu z elektrod vypnout a "přeměnit" tak přístroj do jednodutinového. K takovýmto úpravám slouží přístroje, zvané "programmery". Každý z hlavních výrobců přístrojů má svůj programmer, který u výrobku jiné firmy nefunguje. Jsou to počítače schopné komunikovat s přístrojem a upravovat jeho nastavení, pomocí relativně jednoduchého rozhraní (opět pro každou firmu jiné).

Mimochodem největší firmy vyrábějící tyto přístroje jsou:













Takto vypadá jeden z programmerů, pomocí kterého se dá komunikovat s pacemakerem, ICD i CRT, kontrolovat stav baterie, upravovat nastavení, prohlížet záznamy proběhlých arytmií, měřit odpory na elektrodách a mnohé další:
Konkrétně v tomto případě jde o programmer společnosti St.Jude.


Programmerem můžeme také zapínat a měnit jednotlivé stimulační módy (například AAIR, DDDR, V00, apod), o kterých si podrobně povíme v dalším článku.



Další díly cyklu (odkazy budu doplňovat postupně):
2.) Stimulační režimy (DDDR, AAI, ... )
3.) ATP a defibrilace
4.) Magnet a ICD
5.) Srdeční resynchronizační léčba (CRT)
6.) ICD a umírání

- Co by Vás v tomto směru dále zajímalo? O čem by měl být další článek? Vyjádřete se na Facebooku,    
   nebo zde v diskuzi.

sobota 21. září 2013

(Důležité STUDIE) EchoCRT

Někteří tuto studii označují jako nejdůležitější studii prezentovanou na letošním kongresu Evropské kardiologické společnosti. Ve stejném dni (3.9.2013) vyšla i v nejprestižnějším časopise v medicíně - v New England Journal of Medicine. O této studii je proto dobré vědět.

- Pokud něčemu nebudete rozumět, na konci článku najdete slovníček pojmů.


Proč studie vznikla?

  • Rozsáhlé randomizované studie ukázaly, že u pacientů se středně těžkým až těžkým chronickým srdečním selháním snižuje CRT (Cardiac Resynchronization Therapy - biventrikulární pacing) mortalitu.
  • Byly to však studie u pacientů s QRS komplexem delším než 120ms.
  • Mnoho pacientů s chronickým srdečním selháním CRT nedostalo, jelikož měli QRS komplex kratší než 120ms. Přesto až 50% těchto pacientů má známky dyssynchronie komor při echokardiografickém vyšetření - čili by teoreticky mohli z resynchronizační terapie (CRT) mít prospěch.
  • Několik menších randomizovaných studií se snažilo tento problém vyřešit. Jejich výsledky však byly neprůkazné.
  • Proto byla připravena velká prospektivní multicentrická randomizovaná studie EchoCRT, která nám měla odpovědět na tuto otázku: Mají mít resynchronizační terapii také pacienti se štíhlým QRS komplexem (<130ms)?


Studie EchoCRT
(Echocardiography guided Cardiac Resynchronization Therapy)
- Tato studie byla prospektivní, dvojitě zaslepená a randomizovaná 1:1 (vysvětlení viz slovníček pojmů na konci článku).
-  Byla to tudíž metodologicky velmi kvalitní studie a její výsledky bychom měli brát vážně.


Aby se pacient do studie dostal, musel splnit:
  • QRS komplex kratší než 130ms
  • mechanická dyssynchronie komor při echokardiografickém vyšetření
  • indikaci k implantaci ICD (Implantable Cardioverter Defibrillator)

Všem těmto pacientům byly implantovány CRT-D přístroje. U jedná poloviny z nich byl pak CRT-D zapnut, u druhé naopak vypnut. 


Výsledky
  • Studie byla předčasně ukončena, jelikož jelikož bylo už v průběhu studie jasné, že nebude prokázán benefit pro pacienty se zapnutým CRT-D.
  • Navíc pacienti se zdálo, že zapnuté CRT-D zvyšuje mortalitu. (Studie byla ukončena dřív, než mohla být změna v mortalitě statisticky signifikantní).
  • Pacienti se zapnutým CRT-D byli také častěji hospitalizováni, převážně kvůli problémům s přístroji.


Co to pro nás znamená?
  • Zřejmě nemá smysl implantovat CRT přístroje pacientům se štíhlým QRS komplexem.
  • EKG je lepší vyšetření než ECHO pokud jde o rozhodování o indikaci k resynchronizační terapii.


Slovníček pojmů k této studii:

  • CRT - Cardiac Resynchronization Therapy. Resynchronizační terapie pomocí pacemakeru, který stimuluje jak v pravé, tak v levé komoře a synchronizuje tak jejich stah. Tím se zlepšuje funkce srdce. 
  • mortalita = úmrtnost pacientů
  • morbidita = nemocnost pacientů
  • prospektivní studie = Studie je naplánovaná dopředu. Pacienti jsou do studie postupně nabíráni.
  • dvojitě zaslepená = Jak pacient, tak lékař neví, kdo bude a kdo nebude mít CRT zapnuté.
  • randomizovaná 1:1 = Přibližně 50% pacientů dostalo CRT a 50% CRT nedostalo. Kdo CRT dostane určovala náhoda.




Zdroje:
1. Evropská kardiologická společnost - www.ESCARDIO.org
2. www.heart.org
3. www.medscape.com