Zobrazují se příspěvky se štítkemzačátečníci. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemzačátečníci. Zobrazit všechny příspěvky

čtvrtek 19. června 2014

(ZAČÁTEČNÍCI) Dilatační kardiomyopatie

Kardiomyopatie jsou strukturální a funkční onemocnění myokardu, u kterých jsme jako příčinu vyloučili ischemickou chorobu srdeční, arteriální hypertenzi, chlopenní vadu a vrozenou srdeční vadu. Dilatační kardiomyopatie má navíc dilatovanou levou a někdy i pravou srdeční komoru a je spojena s těžkým poškozením jak systolické, tak i diastolické funkce. EF levé komory je 40% a méně. Dilatační kardiomyopatie je velmi častým podkladem chronického srdečního selhání v naší populaci. 




CAVE: Pacient s dilatační kardiomyopatií samozřejmě může mít i ICHS nebo například chlopenní vadu, POKUD ale nejsou v takovém rozsahu, aby poškození srdce způsobily samostatně.

- Příklad:
Pokud má pacient dilatovanou levou komoru a těsnou stenózu periferie RIA, má sice ICHS, ale stenóza periferní části jedné tepny nevysvětluje difuzní hypokinezu. Tomu říkáme koincidenci ICHS a dilatační kardiomyopatie.



Etiologie:

  • stav po dříve proběhlé myokarditidě (symptomatické či asymptomatické)
  • idiopatická (cca 1/3 z toho jsou familiární)
  • alkoholická
  • toxický efekt léků (cytostatika - antracyklin)
  • peripartální kardiomyopatie
  • endokrinní a nutriční příčiny - vzácné



Klinický obraz:
  • první projev je nejčastěji námahová dušnost, která postupně může progredovat až do NYHA IV
  • asthma cardiale
  • pokud selhává i pravá komora objevují se i otoky, ascites až anasarka



Diagnostika:

-> Fyzikální vyšetření:

  • poslechově nad plícemi vlhké chrůpky, či exspirační pískoty/vrzoty
  • přikrácený poklep (fluidothorax)
  • rozšířený srdeční stín
  • zdvihavý úder hrotu
  • cval 
  • otoky dolních končetin, ascites až anasarka


-> Skiagram hrudníku (RTG S+P):

  • zvětšený srdeční stín
  • kardiothorakální index nad 0,5 (srdce vyplňuje více než polovinu šířky hrudníku na RTG)
  • mohou být známky městnání v plicním oběhu, event. až plicní edém
  • fluidothorax
  • CAVE: obtížně odlišitelné od velkého perikardiálního výpotku
  • Dilatační kardiomyopatie na RTG S+P.
    Zdroj: Radiopaedia.org









































-> EKG:

  • neexistuje specifický nález pro dilatační kardiomyopatii
  • časté abnormality jsou raménkové blokády, fibrilace síní, známky hypertrofie LK
  • difuzní fibróza myokardu může vést ke snížené voltáži na EKG
  • může být přítomná i hypertrofie pravé komory a síní
  • ve svodech V1-V4 mohou být patologické Q kmity i když pacient infarkt neprodělal (pseudoinfarkt)
  • zcela normální nález na EKG téměř jistě vylučuje těžkou systolickou dysfunkci
EKG pacienta s dilatační kardiomyopatií. Vidíme známky hypertrofie levé komory, dále přetížení pravé i levé síně (P vlna je výrazně bifázická ve V1 s vysokou úvodní pozitivní výchylkou). Rytmus je sinusový s několika SVES.
Zdroj: www.lifeinthefastlane.com




-> ECHO:

  • Dilatace srdečních oddílů (vždy levé komory). 
  • Difuzní hypokineza levé komory.
  • Mohou být známky hypertrofie komor a/nebo plicní hypertenze.

Příklad obrazu dilatační kardiomyopatie na transthorakálním echokardiogramu. Vidíme 4dutinovou projekci z hrotu. Levá komora i ostatní oddíly jsou dilatované. Ejekční frakce levé komory je odhadem 20%.



Stejný pacient, tentokrát parasternální krátká osa v úrovni papilárních svalů. Opět vidíme difuzní hypokinezu dilatované levé komory.




-> Selektivní koronarografie:


  • U dilatační kardiomyopatie je na SKG buď normální nález, nebo stenózy které dostatečně nevysvětlují dilataci a dysfunkci LK.


Toto je nález na selektivní koronarografii u pacienta s dilatační kardiomyopatií. Vidíme normální nález na pravé věnčité tepně (ACD).


Stejný pacient. Normální nález na ramus interventricularis anterior (RIA) a na ramus circumflexus (RCx).




-> Ventrikulografie:

  • Ventrikulografii provádíme nejčastěji při selektivní koronarografii. Je to zobrazení funkce a velikosti levé komory nastříknutím rentgen-kontrastní látky při skiaskopii. Výhodná je například u echokardiograficky špatně vyšetřitelných pacientů.

Ventrikulografie pacienta s chronickým srdečním selháním na podkladě dilatační kardiomyopatie. EFLK 20%.





-> Endomyokardiální biopsie

  • Může být použita při podezření na některé specifické typy kardiomyopatie. Dilatační kardiomyopatie sama o sobě nemá histologicky specifický nález. Nelze odlišit od hypertrofie vláken z jiných příčin.



-> Magnetická rezonance srdce:

  • Je zlatým standardem při zobrazení dilatace srdce a EFLK. Dokáže odlišit vzácnější kardiomyopatie a pomáhá ve sporných případech. Paušálně u všech pacientů s podezřením na dilatační kardiomyopatii se neprovádí.




Prognóza: 
- Při příznacích chronického srdečního selhání umírá do jednoho roku cca 20% pacientů.




Terapie:
  • Nejdůležitější je samozřejmě terapie vyvolávající příčiny. Ta je ale u dilatační kardiomyopatie velmi často neznámá.
  • Podpůrná terapie s průkazem snížení mortality: BETABLOKÁTORY, ACE-INHIBITORY (ev.sartany) a u pacientů s EFLK pod 35% (STEMI guidelines ESC uvádí pod 40%) blokátory aldosteronového receptoru (spironolakton/eplerenon). U pacientů s idiopatickou DKMP může tato terapie vést k výraznému zlepšení funkce levé komory, dokonce až k úplné normalizaci.
  • Podpůrná terapie bez průkazu snížení mortality, ale důležitá pro úlevu od příznaků: DIURETIKA (zejména kličková - furosemid).
  • Pokud do 3 měsíců od nasazení terapie srdečního selhání nedojde ke zlepšení funkce levé komory, je u pacientů s prognózou alespoň 1 rok indikována implantace ICD v primární prevenci náhlé srdeční smrti.
  • U pacientů s LBBB nebo s velmi prodlouženým QRS komplexem je další možností implantace CRT-D eventuálně CRT-P. Více najdete v tomto článku.
  • Pokud naše terapie selhává, další možností jsou pumpy nahrazující funkci levé komory, tzv. LVADs (Left Ventricular Assist Devices).
  • Poslední možností je transplantace srdce.




Zobrazení jednoho z několika typů LVADs. Přeskočte úvod videa na 0:30s.





Souhrn:
  • Dilatační kardiomyopatie je v České republice velmi častá diagnóza, která mívá špatnou prognózu.
  • Nejdůležitější v diagnostice DKMP je echokardiografie.
  • Mortalitu u DKMP snižují: betablokátory, ACE inhibitory /sartany/, u pacientů s EFLK 35% blokátory receptorů pro aldosteron, a u vhodných pacientů implantace ICD, eventuálně CRT-D.
  • Diuretika (krom blokátorů aldosteronových receptorů) nesnižují mortalitu.
  • Často se jedná o diagnózu per exclusionem.



Zdroje:
- Vnitřní lékařstvím, 4.vydání, Pavel Klener et al., Galén 2011
- Guidelines ESC (Heart Failure) 2012
- Guidelines ESC (STEMI) 2012
- Speciální patologie, 2.vydání, Ctibor Povýšil, Galén 2007
- www.lifeinthefastlane.com
- www.radiopaedia.org


neděle 13. dubna 2014

(ZAČÁTEČNÍCI) Kardiostimulátory a implantabilní kardioverter-defibrilátory - úvod

Už dlouho jsem se chystal na článek o kardiostimulátorech, v tomto úvodu si vysvětlíme jaký je rozdíl mezi PCM, ICD, CRT-D a CRT-P a co je to dvoudutinový a jednodutinový přístroj. Hned v úvodu musím zdůraznit, že v tomto článku se budeme zabývat permanentními implantovanými přístroji s intravenózním zavedením elektrod do srdce, vynecháme tedy dočasný pacing, zevní defibrilátory, subkutánní ICD, epikardiálně zavedené elektrody a pod. 


Na začátek seznámení s termíny:
  • Kardiostimulátor, nebo také pacemaker (PCM), je přístroj ochraňující pacienta v případě bradyarytmií. Je proto vhodný pro pacienty s příznaky způsobenými pomalou srdeční akcí. 
  • Pacemaker se čte "peɪsˌmeɪkə" a volně by se dal přeložit jako "ten, kdo udává krok". Často slýcháme nesprávnou výslovnost "písmejkr", která by odpovídala spíše slovu peacemaker (mírotvůrce).
  • ICD (Implantable Cardioverter-Defibrillator) je velmi podobný přístroj, který ale ochraňuje pacienta jak v případě bradyarytmie, tak v případě tachyarytmie. To znamená, že pacemaker je jeho součástí, ale ICD je navíc schopný rozpoznat a léčit i maligní tachyarytmie (tedy zejména komorovou tachykardii a fibrilaci komor). Toho může dosáhnout buď antitachykardickým pacingem, nebo defibrilací (výbojem). Podrobnosti si vysvětlíme v dalších dílech tohoto cyklu.
  • CRT (Cardiac Resynchronization Therapy) je přístroj k srdeční resynchronizaci, který má navíc funkce kardiostimulátoru (CRT-P), nebo ICD (CRT-D). Takový přístroj má schopnost stimulovat i levou komoru srdeční (viz níže).


Resynchronizační terapií se samozřejmě v budoucnu budeme věnovat podrobněji, zatím postačí zmínit, že u pacientů s poruchou nitrokomorového vedení (zejména LBBB) a chronickým srdečním selháním je stah levé a pravé komory tak špatně koordinovaný, že stimulace v pravé a levé komoře "najednou" funkci komory zlepší a sníží i mortalitu a morbiditu těchto pacientů.



Ať už se jedná o kterýkoliv z výše zmíněných přístrojů, jejich těla s baterií implantujeme do podkožní kapsy v oblasti pod klíční kostí, nejčastěji vlevo (lze i vpravo, což je vhodné zejména u leváků).
Elektrody napojené na samotný přístroj v této podkožní kapse jsou zavadeny cestou vena subclavia do pravé síně a/nebo pravé komory a v případě CRT přístrojů navíc cestou žilního systému srdce k myokardu levé komory.

Nádherná ilustrace principu uložení přístroje v lidském tělě.
ZDROJ: WWW.THEPAD.PM



Měli bychom velmi základně vysvětlit dvě důležité funkce elektrod zavedených do srdce. Je to sensing a pacing.


  • SENSING - je schopnost přístroje pomocí elektrody vnímat elektrické vzruchy v dané dutině. Reakce může být různá, například pokud elektroda v komoře zaznamená elektrický vzruch srdci vlastní, potlačí stimulaci - je zbytečné stimulovat v komoře, když už je stimulována nativně. Vše záleží na programaci přístroje. Pokud je sensing na elektrodě zapnutý, je elektroda stále na pozoru a sleduje zda v její dutině neprobíhá elektrický vzruch.



  • PACING - je schopnost přístroje pomocí elektrody stimulovat myokard. Více zde v základním úvodu není třeba vysvětlovat, nicméně i pacing je ve skutečnosti mnohem složitější než by se mohlo zdát.  



S tím souvisí další důležité pojmy, které každou chvíli slýcháme - jednodutinové a dvoudutinové přístroje: 

-> Jednodutinový kardiostimulátor má elektrodu zavedenou jen do jedné srdeční dutiny. Může být buď jen v pravé síni, nebo jen v pravé komoře. Jediná komorová elektroda se často užívá u pacientů s permanentní fibrilací síní a pomalým převodem na komory, kde je síňová elektroda vlastně zbytečná.
Pokud bychom měli elektrodu jen v pravé síni, také by šlo o jednodutinový přístroj.
CAVE: tyto nákresy jsou velmi zjednodušené.

 -> Dvoudutinový kardiostimulátor má logicky 2 elektrody, jednu v pravé síňi a druhou v pravé komoře.



 -> "Trojdutinovým" přístrojem by se dal označit CRT, který má navíc elektrodu v žilním systému                          probíhajícím po povrchu levé komory. Tento výraz se ale neužívá.


Pokud naimplantujeme dvoudutinový přístroj, můžeme samozřejmě jednu z elektrod vypnout a "přeměnit" tak přístroj do jednodutinového. K takovýmto úpravám slouží přístroje, zvané "programmery". Každý z hlavních výrobců přístrojů má svůj programmer, který u výrobku jiné firmy nefunguje. Jsou to počítače schopné komunikovat s přístrojem a upravovat jeho nastavení, pomocí relativně jednoduchého rozhraní (opět pro každou firmu jiné).

Mimochodem největší firmy vyrábějící tyto přístroje jsou:













Takto vypadá jeden z programmerů, pomocí kterého se dá komunikovat s pacemakerem, ICD i CRT, kontrolovat stav baterie, upravovat nastavení, prohlížet záznamy proběhlých arytmií, měřit odpory na elektrodách a mnohé další:
Konkrétně v tomto případě jde o programmer společnosti St.Jude.


Programmerem můžeme také zapínat a měnit jednotlivé stimulační módy (například AAIR, DDDR, V00, apod), o kterých si podrobně povíme v dalším článku.



Další díly cyklu (odkazy budu doplňovat postupně):
2.) Stimulační režimy (DDDR, AAI, ... )
3.) ATP a defibrilace
4.) Magnet a ICD
5.) Srdeční resynchronizační léčba (CRT)
6.) ICD a umírání

- Co by Vás v tomto směru dále zajímalo? O čem by měl být další článek? Vyjádřete se na Facebooku,    
   nebo zde v diskuzi.

sobota 13. července 2013

(ZAČÁTEČNÍCI) Sinusová tachykardie

Tento článek si také můžete stáhnout ve formátu PDF.


"Sinusová tachykardie? Proč psát článek o sinusové tachykardii - o tak základní a nudné věci?"

Důvod je jednoduchý: Není to tak jednoduché jak se může zdát. A sinusová tachykardie je opravdu základní věc.


Sinusová tachykardie je nejčastější tachykardie vůbec. Každý z nás jí občas má. Stačí rychleji běžět nebo se stresovat před zkouškou a pulz nám vystoupá nad hranici 100 za minutu. Sinusová tachykardie může být fyziologická, např. při fyzické námaze, ale může být také projevem onemocnění (např. sinusová tachykardie při plicní embolii, při šokovém stavu apod.).

Budeme se bavit o sinusové tachykardii u dospělých. Děti mají srdeční frekvence mnohem vyšší než dospělí (cca 110 - 150/min) a jejich frekvence během dospívání postupně klesá. Čili frekvence, kterou bychom u dospělého označili jako "tachykardii", může být u dítětě normální.


Co je to sinusová tachykardie?
Abychom mohli označit rytmus jako sinusovou tachykardii, musí být splněno:

  • Frekvence QRS komplexů nad 100/min (někteří uvádějí 90/min). 
  • Sinusový rytmus. Vzruchy musí vycházet ze sinusového uzlu.
  • P vlny se převádí na komory (nejčastěji s konstantním PR intervalem).


Jak ale správně poznáme sinusový rytmus?

Při sinusovém rytmu by měly být P vlny:

  • Pozitivní ve II. svodu
  • Pozitivní ve III. a aVF
  • Negativní v aVR


(Viz obrázek v pravo)




To, že jsou P vlny pozitivní ve spodních svodech (II, III, aVF) a negativní v aVR nám říká, že P vlna vychází přibližně z SA uzlu. Ukazuje nám to její osu:



Poznámka: Pro určování osy P vln platí stejná pravidla jako pro určování osy QRS komplexů. O určování elektrické osy si můžete přečíst ZDE.


Etiologie sinusové tachykardie
Sinusovou tachykardii může způsobit mnoho etiologických faktorů. Měli bychom ji brát jako příznak. A to navíc velmi nespecifický příznak (nespecifický = objevuje se u mnoha stavů). Krom nejčastější fyzické či psychické námahy může sinusovou tachykardii způsobit:

  • Hyperfunkce štítné žlázy (hyperthyreóza)
  • Horečka
  • Hypotenze
  • Sepse
  • Anemie
  • Šok
  • Plicní embolie
  • Akutní koronární syndromy 
  • Srdeční selhání
  • Chronické onemocnění plic (např. CHOPN)
  • Hypoxie
  • Feochromocytom
  • Stimulancia (nikotin, koffein atd.)
  • a další

Co je to "Nevhodná sinusová tachykardie" (Inappropriate sinus tachycardia)?
Je to stav, kdy má pacient sinusovou tachykardii v klidu - mimo námahu. Jakmile se námaha zvýší, frekvence stoupne ještě mnohem více. Projevuje se jako palpitace, dušnost, snížená výkonnost. O nevhodné sinusové tachykardii si povíme v dalším článku.



Jaká bývá frekvence sinusové tachykardie? 

Maximální frekvenci své sinusové tachykardie si můžete každý odhadnout. 
Stačí odečíst Váš věk od 220.
Mě je 25 let. 220 - 25 = 195. To znamená, že můj sinusový uzel zvládne vytvořit odhadem 195 vzruchů za minutu. To je ovšem maximum a sinusová tachykardie bývá obvykle pomalejší.


!Sinusovou tachykardii není vždy snadné poznat!
  • Poznat sinusovou tachykardii může být problém hlavně při vyšších frekvencích.

To ještě ujde...       Zdroj: http://ems12lead.com


  • Čím je frekvence vyšší, tím více se P vlny ukrývají v předcházející T vlně. Může pak být velký problém odlišit od sebe sinusovou tachykardii, AVRNT, AVRT a flutter síní. Jakmile zmizí P vlny, máme problém.

Je P vlna ukrytá v T vlně? Kdo ví..    Zdroj: http://www.medicine-on-line.com

  • Je důležité je od sebe rozlišit, jelikož má sinusová tachykardie naprosto jinou léčbu. Na sinusovou tachykardii nepoužíváme kardioverzi ani antiarytmika. Musíme vyřešit to, co jí způsobilo (např. dehydrataci - doplněním tekutin). 
  • Sinusová tachykardie většinou začíná postupně, narozdíl od AVRT/ AVNRT/ Flutteru síní, které bývají paroxysmální a začínají a končí náhle.

Jak si pomoct?
  • Důležitá je anamnéza a fyzikální vyšetření. Je to mladý zdravý pacient, který má jen palpitace? Začaly palpitace náhle? Spíš to bude AVNRT, než sinusová tachykardie.
  • Je to dehydratovaný pacient s horečkou? Spíš to bude sinusová tachykardie.
  • Napovědět nám může i frekvence. Sinusová tachykardie málokdy přesáhne 170/minutu. Samozřejmě se to stává, ale jakmile je rytmus např. 190/min, sinusovou tachykardii podezříváme o něco méně. (Viz odhad maximální frekvence výše). Největší problém bývá kolem frekvencí 150/minutu - ty může způsobit sinusová tachykardie, často i flutter síní a také AVNRT/AVRT.
  • Hledejte P vlny ve všech svodech a jako vždy - "Čím víc svodů, tím víc adidas". Udělejte raději 12svodové EKG.
  • Někdy nám může pomoci Valsalvův manévr, nebo např. Adenosin.
  • V průběhu času se frekvence sinusové tachykardie mění. Pokud chvíli počkáme, může se zpomalit a objeví se P vlny: 

Zdroj: http://www.12leads.com









Pozor na sinusovou tachykardii, někdy doopravdy není snadné ji poznat!




Reference:

1. www.UpToDate.com
2. http://ems12lead.com
3. wikipedia.org
4. http://www.12leads.com

pátek 5. dubna 2013

(ZAČÁTEČNÍCI) Úvod do laddergramů

Žebříkový diagram (ladder diagram), nebo-li "laddergram" je graf, který pomáhá k zobrazení složitějších arytmií.

Už jsem jich několik na Kardioblog posílal a budou přibývat.
Je snadné jim porozumět, ale náročné je kreslit.
Na několika příkladech si ukážeme, jak to vlastně funguje.

Zde najdete tento článek ve formátu PDF.

Laddergram normálního SINUSOVÉHO RYTMU:

1. Pod EKG vidíme laddergram rozdělený na tři pásy.

2. Začneme první vlnou P. Zvýrazněný bod na laddergramu reprezentuje VZNIK vzruchu.















3. Téměř kolmá čára zobrazuje rychlý průchod vzruchu přes síně.















4. AV uzel vede vzruch pomalu. Průchod AV uzlem proto trvá téměř celý PR interval.















5. Depolarizace komor je pak už rychlá a končí na konci QRS komplexu.















6. Takto pak vypadá hotový laddergram pro celé EKG.















Další příklady:

1. Laddergram EKG s AV blokem 2. stupně, typ Wenckebach. Vidíme dobře jak se vedení AV uzlem postupně prodlužuje, až je nakonec zablokováno a jeden QRS komplex vypadne.




















2. Junkční únikový rytmus. Červený bod tentokrát označuje vznik vzruchu v AV uzlu. Odtud se vzruch šíří nahoru do síní (a vytváří retrográdní P vlnu) a zároveň dolů na komory.
 (Pro lepší přehlednost jsem přidal šipky, které znázorňují směr šíření vzruchu).













To by mohlo jako úvod stačit. Vysvětlil jsem to nesrozumitelně? Napište a vše dovysvětlím.

Použil jsem snadná EKG pro lepší pochopení, hlavní účel laddergramů je ale pro složitější arytmie, kde výrazně usnadní pochopení!


Zdroje obrázků:
Sinusový rytmus: http://europace.oxfordjournals.org/
Wenckebach: http://mstcparamedic.pbworks.com/
Junkční únikový rytmus: http://www.12leads.com/

sobota 26. ledna 2013

(CO NEMINOUT #10) ECHO pro nováčky

Základy transtorakálního ECHO vyšetření snadno a rychle? Podívejte se na tuto geniální aplikaci, která Vám umožní zorientovat se v základních pohledech na srdce při echokardiografii.

Můžete si 3D zobrazit srdce, uvidíte jak přesně sonda "krájí" komory, můžete zviditelnit žebra a další vychytávky. To všechno zdarma, tak proč to neomrknout? 

Odkaz mi poslal Jan Vitek, kterému děkuji! Pokud také najdete zajímavé stránky, které by mohly pomoct i ostatním, určitě mi je pošlete!