Už dlouho jsem se chystal na článek o kardiostimulátorech, v tomto úvodu si vysvětlíme jaký je rozdíl mezi PCM, ICD, CRT-D a CRT-P a co je to dvoudutinový a jednodutinový přístroj. Hned v úvodu musím zdůraznit, že v tomto článku se budeme zabývat permanentními implantovanými přístroji s intravenózním zavedením elektrod do srdce, vynecháme tedy dočasný pacing, zevní defibrilátory, subkutánní ICD, epikardiálně zavedené elektrody a pod.
Na začátek seznámení s termíny:
- Kardiostimulátor, nebo také pacemaker (PCM), je přístroj ochraňující pacienta v případě bradyarytmií. Je proto vhodný pro pacienty s příznaky způsobenými pomalou srdeční akcí.
- Pacemaker se čte "peɪsˌmeɪkə" a volně by se dal přeložit jako "ten, kdo udává krok". Často slýcháme nesprávnou výslovnost "písmejkr", která by odpovídala spíše slovu peacemaker (mírotvůrce).
- ICD (Implantable Cardioverter-Defibrillator) je velmi podobný přístroj, který ale ochraňuje pacienta jak v případě bradyarytmie, tak v případě tachyarytmie. To znamená, že pacemaker je jeho součástí, ale ICD je navíc schopný rozpoznat a léčit i maligní tachyarytmie (tedy zejména komorovou tachykardii a fibrilaci komor). Toho může dosáhnout buď antitachykardickým pacingem, nebo defibrilací (výbojem). Podrobnosti si vysvětlíme v dalších dílech tohoto cyklu.
- CRT (Cardiac Resynchronization Therapy) je přístroj k srdeční resynchronizaci, který má navíc funkce kardiostimulátoru (CRT-P), nebo ICD (CRT-D). Takový přístroj má schopnost stimulovat i levou komoru srdeční (viz níže).
Resynchronizační terapií se samozřejmě v budoucnu budeme věnovat podrobněji, zatím postačí zmínit, že u pacientů s poruchou nitrokomorového vedení (zejména LBBB) a chronickým srdečním selháním je stah levé a pravé komory tak špatně koordinovaný, že stimulace v pravé a levé komoře "najednou" funkci komory zlepší a sníží i mortalitu a morbiditu těchto pacientů.
Ať už se jedná o kterýkoliv z výše zmíněných přístrojů, jejich těla s baterií implantujeme do podkožní kapsy v oblasti pod klíční kostí, nejčastěji vlevo (lze i vpravo, což je vhodné zejména u leváků).
Elektrody napojené na samotný přístroj v této podkožní kapse jsou zavadeny cestou vena subclavia do pravé síně a/nebo pravé komory a v případě CRT přístrojů navíc cestou žilního systému srdce k myokardu levé komory.
.jpg) |
Nádherná ilustrace principu uložení přístroje v lidském tělě.
ZDROJ: WWW.THEPAD.PM |
Měli bychom velmi základně vysvětlit dvě důležité funkce elektrod zavedených do srdce. Je to sensing a pacing.
- SENSING - je schopnost přístroje pomocí elektrody vnímat elektrické vzruchy v dané dutině. Reakce může být různá, například pokud elektroda v komoře zaznamená elektrický vzruch srdci vlastní, potlačí stimulaci - je zbytečné stimulovat v komoře, když už je stimulována nativně. Vše záleží na programaci přístroje. Pokud je sensing na elektrodě zapnutý, je elektroda stále na pozoru a sleduje zda v její dutině neprobíhá elektrický vzruch.
- PACING - je schopnost přístroje pomocí elektrody stimulovat myokard. Více zde v základním úvodu není třeba vysvětlovat, nicméně i pacing je ve skutečnosti mnohem složitější než by se mohlo zdát.
S tím souvisí další důležité pojmy, které každou chvíli slýcháme - jednodutinové a dvoudutinové přístroje:
-> Jednodutinový kardiostimulátor má elektrodu zavedenou jen do jedné srdeční dutiny. Může být buď jen v pravé síni, nebo jen v pravé komoře. Jediná komorová elektroda se často užívá u pacientů s permanentní fibrilací síní a pomalým převodem na komory, kde je síňová elektroda vlastně zbytečná.
 |
Pokud bychom měli elektrodu jen v pravé síni, také by šlo o jednodutinový přístroj.
CAVE: tyto nákresy jsou velmi zjednodušené. |
-> Dvoudutinový kardiostimulátor má logicky 2 elektrody, jednu v pravé síňi a druhou v pravé komoře.
-> "Trojdutinovým" přístrojem by se dal označit CRT, který má navíc elektrodu v žilním systému probíhajícím po povrchu levé komory. Tento výraz se ale neužívá.
Pokud naimplantujeme dvoudutinový přístroj, můžeme samozřejmě jednu z elektrod vypnout a "přeměnit" tak přístroj do jednodutinového. K takovýmto úpravám slouží přístroje, zvané "programmery". Každý z hlavních výrobců přístrojů má svůj programmer, který u výrobku jiné firmy nefunguje. Jsou to počítače schopné komunikovat s přístrojem a upravovat jeho nastavení, pomocí relativně jednoduchého rozhraní (opět pro každou firmu jiné).
Mimochodem největší firmy vyrábějící tyto přístroje jsou:
Takto vypadá jeden z programmerů, pomocí kterého se dá komunikovat s pacemakerem, ICD i CRT, kontrolovat stav baterie, upravovat nastavení, prohlížet záznamy proběhlých arytmií, měřit odpory na elektrodách a mnohé další:
 |
| Konkrétně v tomto případě jde o programmer společnosti St.Jude. |
Programmerem můžeme také zapínat a měnit jednotlivé stimulační módy (například AAIR, DDDR, V00, apod), o kterých si podrobně povíme v dalším článku.
Další díly cyklu (odkazy budu doplňovat postupně):
2.) Stimulační režimy (DDDR, AAI, ... )
3.) ATP a defibrilace
4.) Magnet a ICD
5.) Srdeční resynchronizační léčba (CRT)
6.) ICD a umírání
- Co by Vás v tomto směru dále zajímalo? O čem by měl být další článek? Vyjádřete se na Facebooku,
nebo zde v diskuzi.
