![]() |
| (pro zvětšení klikněte levým tlačítkem myši na EKG) |
Zobrazují se příspěvky se štítkemblok pravého tawarova raménka. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemblok pravého tawarova raménka. Zobrazit všechny příspěvky
neděle 23. září 2012
(EKG Kazuistika #16) Prodloužený QRS
Proč je QRS interval na tomto EKG prodloužený?
Štítky:
bifascikulární blok,
blok pravého tawarova raménka,
BPRT,
case,
ecg,
ekg,
EKG kazuistika,
hemiblokáda,
IVCD,
kazuistika,
kvíz,
levý přední hemiblok,
levý zadní hemiblok,
quiz,
RBBB
sobota 28. července 2012
(ZAČÁTEČNÍCI) Jak je ovlivněna interpretace EKG raménkovými bloky?
V minulém článku jsme se naučili poznat bloky pravého i levého Tawarova raménka. Dnes se podíváme proč vznikají a jak mění interpretaci EKG.
Raménkové bloky mohou být způsobeny lecčím. Je důležité vědět, že se málokdy objeví ve zdravém srdci. Je mnohem větší pravděpodobnost, že srdce s blokem je organicky poškozené. Jejich výskyt logicky stoupá s věkem.
BLRT se dělí na kompletní BLRT, nekompletní BLRT (QRS kratší než 120 ms) a na levý přední a levý zadní hemiblok, které probereme v samostatném článku.
Nejčastější příčiny BLRT jsou:
Nejčastější příčiny BPRT se částečně kryjí s příčinami BLRT. Sice se v učebnicích někdy tvrdí, že jsou časté u zdravých mladých lidí, ale težko říct, kolik je na tom pravdy. Například v Rotmanově studii z roku 1975 vyšetřili 237 000 mužů mladších 30 let a BPRT nalezli u pouhých 394 z nich. To je 0,2%.
Rozlišujeme 2 typy bloku pravého raménka. Samozřejmě se mohou objevit i souběžně.
Pokud je raménko poškozeno v hned po odstupu z Hisova svazku, mluvíme o proximálním BPRT.
Pokud jsou poškozeny terminální větve pravého raménka, mluvíme o distálním BPRT.
Proximální BPRT má dobrou prognózu, zatímco distální blok ukazuje spíše na pokročilý degenerativní proces.
Nejčastější příčiny bloku pravého raménka:
| Poslední dobou je na blogu trošku přeblokováno. |
Jak vznikají raménkové bloky?
Raménkové bloky mohou být způsobeny lecčím. Je důležité vědět, že se málokdy objeví ve zdravém srdci. Je mnohem větší pravděpodobnost, že srdce s blokem je organicky poškozené. Jejich výskyt logicky stoupá s věkem.
BLRT se dělí na kompletní BLRT, nekompletní BLRT (QRS kratší než 120 ms) a na levý přední a levý zadní hemiblok, které probereme v samostatném článku.
Nejčastější příčiny BLRT jsou:
- Aortální stenóza
- ICHS
- Hypertenze
- Dilatační kardiomyopatie
- Infarkt přední stěny
- Degenerativní choroby, které přednostně ničí převodní systém (např. Lenegrova choroba)
- Hyperkalémie
- Otrava digoxinem
Nejčastější příčiny BPRT se částečně kryjí s příčinami BLRT. Sice se v učebnicích někdy tvrdí, že jsou časté u zdravých mladých lidí, ale težko říct, kolik je na tom pravdy. Například v Rotmanově studii z roku 1975 vyšetřili 237 000 mužů mladších 30 let a BPRT nalezli u pouhých 394 z nich. To je 0,2%.
Rozlišujeme 2 typy bloku pravého raménka. Samozřejmě se mohou objevit i souběžně.
Pokud je raménko poškozeno v hned po odstupu z Hisova svazku, mluvíme o proximálním BPRT.
Pokud jsou poškozeny terminální větve pravého raménka, mluvíme o distálním BPRT.
Proximální BPRT má dobrou prognózu, zatímco distální blok ukazuje spíše na pokročilý degenerativní proces.
Nejčastější příčiny bloku pravého raménka:
- Hypertrofie pravé komory
- Cor pulmonale
- Plicní embolie
- ICHS
- Reumatické postižení srdce
- Myokarditida
- Kardiomyopatie
- Degenerativní choroby převodního systému
- Vrozené srdeční vady (např. defekt septa síní)
Poškození ramének tak může způsobit ucpání jejich cévního zásobení (ICHS), nebo nadměrné roztažení myokardu, kterým procházejí (dilatační kardiomyopatie, cor pulmonale, apod.).
Samozřejmě je mohou poničit i záněty (myokarditida) a další procesy.
Zajímavý případ bloků jsou raménkové bloky závislé na frekvenci. Tawarovo raménko je sice nemocné, ale při pomalé srdeční frekvenci ještě převod vzruchu zvládá dobře a tak až při vyšších frekvencích vzniká obraz raménkového bloku.
| Příklad BLRT závislého na frekvenci. Při pomalé frekvenci je tvar QRS normální. Jakmile je frekvence rychlejší, QRS se deformuje a vzniká obraz bloku levého raménka. Zdroj. |
Jak ovlivňují raménkové bloky interpretaci EKG?
Přišel čas zmínit další charakteristické změny u raménkových bloků, které nás u jejich rozlišení až tolik nezajímaly, ale jsou důležité z jiného důvodu. Znesnadňují nám totiž interpretaci EKG. Jsou to změny ST úseku a T vln.
Blokáda levého raménka Tawarova
U BLRT vzniká tzv. diskonkordance ST úseků a T vln. To znamená, že za QRS komplexem, který je pozitivní, následuje deprese ST úseku a negativní T vlna. Naopak za negativním QRS komplexem následuje elevace ST a pozitivní T vlna. Tyto změny jsou u BLRT ve všech svodech.
| Za negativním QRS komplexem ve V1 následuje elevace ST a pozitivní vlna T. Za pozitivním QRS komplexem ve V6 následuje deprese ST a negativní vlna T. Tento stav označujeme jako diskonkordance ("nesouhlasnost"). Zdroj. |
U BLRT tak krom toho, že nepoznáme staré infarkty (kvůli změnám QRS komplexu patologická Q nejdou hodnotit), nepoznáme ani NONSTEMI (nelze hodnotit ST deprese). Lze ale hodnotit STEMI, což je pro nás nejdůležitější. Bohužel se to všeobecně moc neví.
Více o tom, jak poznat STEMI u bloku levého Tawarova raménka najdete v tomto článku.
Jak správně poznat blok levého raménka si můžete zopakovat v tomto videu:
Jak správně poznat blok levého raménka si můžete zopakovat v tomto videu:
Blokáda pravého Tawarova raménka
U BPRT vznikají podobné změny ST úseku a T vlny. Nemusí být ale ve všech svodech.
Objevují se hlavně ve svodech V1-V3, kde se vídáme diskonkordantní ST deprese a negativní vlny T.
To může imitovat ischemii a měli bychom o tom vědět. V diferenciální diagnostice je nutné od BPRT odlišit syndrom Brugádových.
Podíváme se ještě na několik bloků. Tentokrát si prohlédněte hlavně změny ST úseků a T vln.
| Blok pravého raménka. Změny ST a T nejsou tak specifické jako u levého bloku. Např. ve V3 je T vlna pozitivní, tzn. konkordantní s QRS komplexem, který je také pozitivní. Zdroj. |
| Blok levého raménka - vidíme diskonkordantní změny ST a T úseků. Nejlépe jsou vidět ve V1-V4, ale jsou přítomné difuzně. Zdroj. |
| Další diskonkordantní ST úseky a T vlny a další BLRT. Zdroj. |
| Klasičtější změny ST a T u BPRT. Vidíte, že jsou omezeny hlavně na V1-V3. Zdroj. |
Příště se mrkneme na něco zajímavějšího -> syndrom Brugádových (Brugada syndrom).
(ZAČÁTEČNÍCI) Raménkové bloky
Normální vedení vzruchu v komorách
Pro vysvětlení poruch vedení vzruchu v komorách si nejprve musíme zopakovat jak vzruch probíhá normálně.
| Anatomie převodního systému srdce pro připomenutí. Zdroj. |
Vzruch je fyziologicky tvořen v SA uzlu odkud se šíří svalovinou síní a přes AV uzel se dostává do komor. V nich se dál šíří vysokorychlostním vedením přes krátký Hisův svazek, který se rozdělí na pravé a levé raménko Tawarovo. Další větvení nás bude zajímat až v dalších článcích.
Normální vedení vzruchu v komorách
| Septum se aktivuje zleva doprava. Tento elektrický vektor míří směrem ke svodům, které sledují srdce přes pravou komoru (hlavně V1), ve kterých se zobrazí jako malé R. Naopak ve svodech které sledují srdce přes levou komoru (V5, V6, I, aVL) se zobrazí jako fyziologické Q. Zdroj. |
| Hrudní svody. U bloků nás nejvíce zajímá V1 a V6. Zdroj. |
2.) Dále se aktivuje svalovina komor a to směrem od endokardu ven k perikardu. Nejprve se aktivuje svalovina v oblasti hrotu (aby se komora "vymačkávala" směrem do aorty/plicnice a ne směrem do hrotu).
Svalovina levé komory je ve zdravém srdci cca 3x silnější než svalovina komory pravé a proto vytváří mnohem větší elektrický proud. Ten "skryje" proud v pravé komoře a na EKG se tak zobrazí jen proud v levé komoře. Proto vidíme ve V6 vysoký kmit R (vektor směřuje k němu) a ve V1 kmit S.
| Levá komora je mnohem silnější než pravá a proto její vektor, který míří doleva a dolů převáží nad vektorem pravé komory, který míří doprava. Na obrázku vidíme jak EKG vypadá v tuto chvíli ve svodu V6. Zdroj. |
3.) Jako poslední se aktivují srdeční báze. Směr jejich vektoru míří nahoru a doprava a proto mohou ve V6 vytvořit malý kmit S a ve V1 malý kmit r´. Viz obrázek. Tento malý kmit nás u interpretace bloků nemusí příliš zajímat.
| EKG opět ve svodu V6. Aktivace baze srdce vytvořila vektor, který jde částečně směrem od V6 a proto se v něm zobrazí jako negativní kmit S. Zdroj. |
4.) Nakonec dojde k repolarizaci komor, která se zobrazí jako vlna T.(Vlně T se budeme věnovat jindy)
| Repolarizaci komor zobrazuje vlna T. Zdroj. |
Teď když jsme si zopakovali normální funkci, bude snažší pochopit bloky samotné.
Blok pravého raménka Tawarova
Do etiologie se pustíme jindy, dnes se naučíme BPRT poznat.
Pokud nefunguje pravé Tawarovo raménko, průchod vzruchu myokardem se změní takto:
1.) Septum se aktivuje normálně z levého raménka, čili zleva doprava. Na EKG se ve V1 zobrazí pozitivní kmit R a ve V6 negativní kmit Q.
2.) Pravé raménko je nefunční, takže následuje pouze aktivace levé komory, ta se zobrazí V1 jako negativní kmit S a ve V6 jako pozitivní kmit R. Zatím žádná změna proti normálu, alespoň zdánlivě.
3.) Následuje aktivace pravé komory, ke které dochází pomalu abnormálními cestami. Místo aby signál přišel po "dálnici" pravého raménka, docestuje sem přes pracovní myokard komor.
Proto dochází k prodloužení QRS komplexu. Pokud je QRS komplex delší než 110 ms, je to tzv. nekompletní blok pravého raménka Tawarova.
Pokud je delší než 120 ms, jde už o kompletní blok pravého Tawarova raménka.
Tento pozdní vektor míří směrem zleva doprava a míří tedy směrem k V1, kde se zobrazí jako druhý kmit R (označujeme jej R´ = "R s čarou").
Ve V6 se zobrazí negativní kmit S a vzhledem k tomu, jak se signál šíří pomalu, je navíc "setřelá" tzn. není úzká a strmá jako obvykle, ale více široká a její koncová část nestoupá strmě, ale zvolna (viz obrázky dále).
Vzniká tak obraz rSR´ ve V1 a qRS ve V6.
Obraz rSR´ brzy poznáte snadno, někdy ho přirovnávají ke králičím úším.
Problém je, že často nevypadá u bloků QRS komplex jako v učebnicích. Nejdůležitější je proto pro nás rozšíření QRS komplexu a terminální (koncové) části QRS komplexů ve V1 a V6.
Ve V1 by měla být koncová část pozitivní = QRS by měl končit R vlnou a měl by být celkově více pozitivní než negativní. Ve V6 by měl končit S vlnou. Viz příklady na konci článku.
Zde si můžete prohlédnout různé tvary bloku pravého raménka (RBBB) ve V1:
pozn. U pravého i levého bloku dochází k charakteristickým změnám ST úseku a T vlny. Vzniká tzv. diskonkordance. Na ty se podíváme jindy, pro poznání bloků nejsou tolik podstatné, jako změny v QRS komplexu.
1.) Depolarizace septa je tentokrát abnormální. Levé raménko nefunguje a tak je septum aktivované funkčním pravým raménkem. Proto je aktivované zprava doleva a ve V1 vidíme tentokrát kmit q, protože vektor jde směrem od něj. Toto q se ale často nezobrazí. Naopak ve V6 vidíme pozitivní kmit r.
2.) Aktivace komor. První se aktivuje pravá komora funkčním pravým raménkem. Vzniklý vektor míří samozřejmě doprava a tak V1 zaznamená pozitivní kmit r (pravá komora je slabá a tak kmit nemusí být ani vidět). V6 zaznamená negativní kmit S.
3.) Jako poslední se aktivuje levá komora, tentokrát abnormální cestou po pracovním myokardu a vzniká tak opožděn vektor, který míří směrem zprava doleva. Ve V1 se zobrazí velký negativní kmit S - ten je pro nás nejpodstatnější - celý komplex musí být celkově více negativní než pozitivní! V6 je to naopak pozitivní kmit.
Následují příklady raménkových bloků:
Jak je to s ST úseky a T vlnami u bloků, co je může způsobit a na co si u nich dát pozor se dozvíte v tomto článku.
Jako opakování si můžete prohlédnout skvělé video, které snad osvětlí poslední rozpaky z raménkových bloků:
Ve V6 se zobrazí negativní kmit S a vzhledem k tomu, jak se signál šíří pomalu, je navíc "setřelá" tzn. není úzká a strmá jako obvykle, ale více široká a její koncová část nestoupá strmě, ale zvolna (viz obrázky dále).
Vzniká tak obraz rSR´ ve V1 a qRS ve V6.
| Klasický obraz BPRT na EKG. Je zde dobře vidět "setřelý" kmit S. Zdroj. |
Obraz rSR´ brzy poznáte snadno, někdy ho přirovnávají ke králičím úším.
![]() |
| rSR´ opravdu lehce připomíná králičí uši. Obraz ve svodu I je podobný V6 protože svod I sleduje srdce prakticky ze stejného směru jako V6. Zdroj. |
| Někomu blok pravého raménka připomíná králičí uši, někomu zase písmeno M. Zdroj. |
Problém je, že často nevypadá u bloků QRS komplex jako v učebnicích. Nejdůležitější je proto pro nás rozšíření QRS komplexu a terminální (koncové) části QRS komplexů ve V1 a V6.
Ve V1 by měla být koncová část pozitivní = QRS by měl končit R vlnou a měl by být celkově více pozitivní než negativní. Ve V6 by měl končit S vlnou. Viz příklady na konci článku.
Zde si můžete prohlédnout různé tvary bloku pravého raménka (RBBB) ve V1:
pozn. U pravého i levého bloku dochází k charakteristickým změnám ST úseku a T vlny. Vzniká tzv. diskonkordance. Na ty se podíváme jindy, pro poznání bloků nejsou tolik podstatné, jako změny v QRS komplexu.
Blok levého Tawarova raménka
Jak poznat blok levého raménka na EKG si můžete zopakovat v tomto videu:
2.) Aktivace komor. První se aktivuje pravá komora funkčním pravým raménkem. Vzniklý vektor míří samozřejmě doprava a tak V1 zaznamená pozitivní kmit r (pravá komora je slabá a tak kmit nemusí být ani vidět). V6 zaznamená negativní kmit S.
3.) Jako poslední se aktivuje levá komora, tentokrát abnormální cestou po pracovním myokardu a vzniká tak opožděn vektor, který míří směrem zprava doleva. Ve V1 se zobrazí velký negativní kmit S - ten je pro nás nejpodstatnější - celý komplex musí být celkově více negativní než pozitivní! V6 je to naopak pozitivní kmit.
| Ve V1 můžeme vidět rS, qRS (obraz W), nebo jen qS. Nejpodstatnější je ale pro nás terminální část QRS komplexu: vlna S. Ve V6 můžeme vidět "M", což je RR´. Ale opět je pro nás podstatné, že terminální část je výrazně pozitivní kmit. Zdroj. |
Následují příklady raménkových bloků:
![]() |
| Vidíme prodloužený QRS komplex nad 120ms. Před každým QRS komplexem vidíme p vlnu = jde o IVCD. Ve V1 je obraz rS a ve V6 pozitivní kmit R. Takto vypadá blok LEVÉHO Tawarova raménka. Zdroj. |
![]() |
| QRS je prodloužený (více než 120 ms). Před každým QRS komplexem je p vlna = jde o IVCD. Ve V1 vidíme charakteristické králičí uši - rSR´. Ve V6 vidíme "setřelý" S kmit (k izoelektické čáře se vrací plynule a je rozšířený). Takto vypadá blok PRAVÉHO Tawarova raménka. Zdroj. |
| Pěkný příklad RBBB (bloku pravého raménka Tawarova). RSR´ ve V1, V2. QRS nad 120 ms, široké S ve V6 a S v I.svodu. |
| Zde už "králičí uši" nejsou tak dobře vidět. Přesto se jedná o blok PRAVÉHO raménka. Terminální část QRS komplexu ve V1 je pozitivní (= opožděná aktivace pravé komory). Ve V6 vidíme setřelý kmit S, tentokrát není tak výrazný. Zdroj. |
| Další příklad bloku PRAVÉHO raménka. Králičí uši jsou tentokrát vidět lépe ve V2. Zdroj. |
| Opět vidíme blok PRAVÉHO raménka (RSR´ ve V1). QRS komplex má ale jen 115 ms. Vidíme nekompletní blok PRAVÉHO raménka Tawarova. Zdroj. |
| Už poznáte jaký je to blok? Zdroj. |
Jako opakování si můžete prohlédnout skvělé video, které snad osvětlí poslední rozpaky z raménkových bloků:
pátek 27. července 2012
(ZAČÁTEČNÍCI) Intraventricular conduction delay (Zpomalení převodu v komorách)
IVCD je prodloužení QRS komplexu nad 100 ms při supraventrikulárním rytmu (např. sinusový rytmus, fibrilace nebo flutter síní apod.).
Délka QRS intervalu nás informuje o tom, jak rychle prochází elektrický vzruch komorami. Pokud prochází vzruch normálními cestami přes Hissův svazek a Tawarova raménka, je QRS komplex štíhlý (do 100 ms). Dočtete se i 120 ms, nebo 110 ms, ale měli bychom být na pozoru už od 100 ms. U dětí jsou patologické i kratší QRS intervaly.
Jsou samozřejmě vyjímky, kdy je převodní systém srdce normální a přesto je QRS komplex široký, jako některé elektrolytové poruchy nebo WPW syndrom.
Komplex QRS lze měřit v jakémkoliv svodu, ale měli bychom ho měřit v tom svodu, ve kterém vypadá nejdelší. Vlastně nás zajímá jen jestli je QRS komplex širší než 100 ms. Jestli je 85 nebo 95 ms široký nás příliš nezajímá.
Měříme jej od prvního kmitu komplexu, takže od Q nebo R do bodu J.
Bod J (J-point) je přechod mezi vysokofrekvenčním QRS komplexem (= amplituda se mění rychle, kmity jdou rychle nahoru a dolů) a ST úsekem, který je buď rovný nebo v různé míře prohnutý.
Nejčastější IVCD jsou:
| Normální převodní systém srdce. Zdroj. |
Jak měřit QRS komplex?
Měříme jej od prvního kmitu komplexu, takže od Q nebo R do bodu J.
Bod J (J-point) je přechod mezi vysokofrekvenčním QRS komplexem (= amplituda se mění rychle, kmity jdou rychle nahoru a dolů) a ST úsekem, který je buď rovný nebo v různé míře prohnutý.
| J bod u izoelektrického ST úseku. Je to rozhraní mezi prudce se pohybujícími kmity QRS komplexu a rovným ST úsekem. Zdroj. |
| Zde J bod u deprese ST úseku. Opět vidíme přechod mezi strmým S kmitem a pozvolným ST úsekem. Zdroj. |
Co dál?
Naměřili jsme prodloužený QRS komplex a jde o supraventrikulární rytmus.Nejčastější IVCD jsou:
- Bloky pravého a levého raménka Tawarova
- Hypertrofie levé komory
Nejnebezpečnější jsou:
- Hyperkalémie
- otrava tricyklickými antidepresivy
Co všechno tedy může způsobit IVCD?
Bloky a hemibloky Tawarových ramének:
- BLRT (Blok levého raménka Tawarova)
- BPRT (Blok pravého raménka Tawarova)
- Levý přední hemiblok
- Levý zadní hemiblok
- Bifascikulární blok
- Trifascikulární blok
Hypertrofie nebo dilatace komor:
- Hypertrofie levé komory
- Hypertrofie pravé komory
- Hypertrofie obou komor
- Dilatační kardiomyopatie
Elektrolytové abnormality:
- Hyperkalémie
Toxiny:
- Toxicita způsobená blokátory sodíkových iontů (např. tricyklická antidepresiva)
Pre-excitace:
- Wolff-Parkinson-White (WPW) syndrom
Arytmogenní stavy:
- Žádné z výše uvedených nejde potvrdit, předtím než učiníte tuto diagnózu, musíte ostatní vyloučit. Zvláště 2 nejnebezpečnější: hyperkalémii a otravu blokátory sodíkových iontů!
Diferenciální diagnostika
Musíme vyloučit rytmy s prodloužením QRS komplexu, které vycházejí z komor:
- Komorová tachykardie
- Akcelerovaný idioventrikulární rytmus
- Náhradní idioventrikulární rytmus
- Pacemaker stimulující v komoře
Všechny tyto případy si probereme v dalších článcích podrobněji.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)




