Jak popíšete strip z Holteru 67letého pacienta s palpitacemi?
Popis EKG:
akce srdeční nepravidelná
rytmus zpočátku sinusový, poté krátký běh tachykardie a poté opět sinusový rytmus
frekvence tachykardie je až 180/min
jedná se o síňovou tachykardii s převodem 1:1 na komory
v úvodu je QRS komplex široký s morfologií RBBB, od 8.QRS komplexu je štíhlý
Interpretace EKG:
síňová tachykardie s převodem na komory 1:1, v úvodu aberantní vedení s tvarem RBBB
Jakto?
Arytmie začíná supraventrikulární extrasystolou. Pokud porovnáte T vlnu 1. QRS komplexu s T vlnou 2. QRS komplexu, je jasně vidět P vlna, která je tam "navíc" (červená šipka). To je začátek arytmie.
Dále během arytmie vidíme další P vlny, které se převádějí na komory 1:1.
QRS komplexy jsou během arytmie nejprve široké, poté štíhlé. Tomu říkáme "aberantní vedení". Vzniká, pokud se náhle zrychlí srdeční frekvence. Jedno z Tawarových ramének (v tomto případě pravé) náhlé zrychlení "nezvládne", což se na EKG projeví jako blokáda RBBB.
Na tomto EKG je aberantní vedení přivedeno do extrému. Jeden ze širokých QRS komplexů má jiný tvar. Je to QRS komplex č. 4.
Tento QRS komplex je ještě více aberovaný, protože opět přichází po zrychlení frekvence. Dále už srdeční frekvence nestoupá a proto další QRS komplexy mají tvar jako QRS komplex č. 3. Pravé raménko si postupně na rychlou frekvenci "zvykne" a brzy začne převádět normálně, což se projeví štíhlým QRS komplexem.
Po krátce odmlce se podíváme zase na jednu lahůdku - Brugadův syndrom.
Brugadův syndrom (čti "brugádův") nebo také syndrom Brugadových popsali v roce 1992 španělští bratři Pedro Brugada a Josep Brugada.
Pedro Brugada.
Zkoumali náhlá srdeční úmrtí a synkopy v Jihovýchodní Asii. Náhlé smrti hlavně mladých mužů jsou tam neobvykle časté (více jich umírá jen v dopravních nehodách).
V severovýchodní části Thajska těmto náhlým úmrtím říkají "Lai Tai" (smrt ve spánku). Místní věří, že si pro duše mladých mužů v noci chodí duchové zemřelých vdov. Mnoho mladých mužů se tam dokonce dodnes na noc převléká do ženských šatů, aby duchy zmátli.
Na Filipínách těmto smrtím říkají "Bangungut" (výkřik ve spánku následovaný smrtí) a v Japonsku "Pokkuri" (nečekaná noční smrt).
Nyní se má za to, že za velkou část těchto náhlých úmrtí může právě Brugadův syndrom.
Duch vdovy se chystá vyvolat komorovou fibrilaci.
Co je přesně Brugadův syndrom?
Je to genetická porucha, která má AD dědičnost s neúplnou penetrací. Bylo objeveno už několik vadných genů, které mohou tento syndrom způsobit. Např. gen pro sodíkové kanály (proto se někdy používají blokátory sodíkových kanálů k vyvolání projevů Brugadova syndromu na EKG, to může přispět k úspěšné diagnóze). Definitivní diagnózu přinese elektrofyziologické vyšetření.
Nejčastěji se objevuje u mužů ve věku 40-45 let, ale bývá u všech věkových kategorií a u žen také.
U mužů se symptomy objevují častěji nejspíše kvůli rozdílům v hladinách pohlavních hormonů a/nebo v rozdílném rozmístění iontových kanálů v srdci oproti ženám (překlad = nikdo neví proč).
Je to charakteristický elektrický projev na EKG, který zvyšuje nebezpečí vzniku polymorfní komorové tachykardie, nebo fibrilace komor. Srdce je ale strukturálně naprosto normální. Ani scintigrafické metody nebo MRi neodhalí vadu.
Proč je důležité Brugadův syndrom znát?
Měli bychom tento syndrom poznat, protože pacienti s tímto EKG nálezem jsou ohroženi komorovými tachykardiemi nebo komorovou fibrilací.
Nejčastější je v Jihovýchodní Asii, kde může zřejmě za víc než polovinu náhlých srdečních smrtí. To pro nás tak důležité není, jenže celosvětově podle dosavadních výzkumů může za 4-12% všech náhlých úmrtí!! Dříve se považovala za raritní. Už ne.
Může se projevit jako synkopa (u nesetrvalé komorové tachykardie), nebo náhlá srdeční smrt.
Jelikož jde o dědičné onemocnění, měli bychom vyšetřit i příbuzné pacienta.
Jak vypadá na EKG?
Nejprve si můžete prohlédnout jak vypadá Brugádův syndrom na EKG formou videa:
Změny u Brugadova syndromu se objevují ve svodech V1-V3. V těchto svodech vidíme:
Obraz bloku pravého raménka, nebo nekompletního bloku pravého raménka.
2 typy ST elevací - buď častější vyklenuté (typ I.) nebo sedlovité elevace (typ II.) (viz obrázky)
ST elevace často přechází v negativní vlnu T.
Je v čase dost variabilní, mění se, mizí a zase se objevuje.
Někdy se popisuje i typ III. který však vyvolává jen podezření a rozhodně není diagnostický.
Ve svodu V6 často chybí setřelé hluboké S, jinak charakteristické pro BPRT.
Porovnání. Vlevo normální QRS komplexy.
Vpravo Brugadův syndrom I.typ s rSR´ a ST elevací zaoblenou směrem nahoru. Zdroj.
Nejvíce charakteristický projev Brugadova syndromu podruhé. Typ I s nahoru vyklenutými ST elevacemi. Zdroj.
Zapamatujte si ten tvar, může to někomu zachránit život. Zdroj.
Vlevo I.typ s nahoru vyklenutou ST elevací. Uprostřed typ II se sedlovitou elevací ST a
vpravo nespecifický typ III., s elevacemi ST méně než 1mm. Zdroj.
Dříve byly tyto EKG obrazy často mylně považovány za infarkt prvé komory.
O tom jak poznat pravý infarkt pravé komory více v tomto článku.
Při podezření na Brugadův syndrom si krom blokátorů sodíkových kanálů můžeme vypomoct i přesunutím hrudních svodů. Stačí posunout V3 a V5 jedno mezižebří nad V1 a V2.
Brugadův syndrom nejčastěji vychází z výtokového traktu pravé komory.
Takto si tuto oblast na EKG zobrazíme ještě lépe než obvykle. Zdroj.
Brugadův syndrom - Typ II. se sedlovitými ST elevacemi (nejlépe je lze vidět ve V2). Zdroj.
Brugadův syndrom - Typ I.?
Ne - je to chyták. Toto je Wellensův syndrom. Nevidíme blok pravého raménka. Jsou tu hluboké negativní T vlny a chybí výrazná elevace J bodu. První část T vlny je skoro kolmá.
Více informací o Wellensově syndromu zde. Zdroj.
Další případ Brugadova syndromu typ II. s sedlovitými ST elevaemi a RSR´. Zdroj.
Brugadův syndrom typ I.?
Ne - vidíme tu STEMI pravé komory. Není se co divit, že dříve projevy Brugadova syndromu považovali často za infarkt pravé komory. Zde nám hodně pomůže anamnéza bolestí na hrudníku nebo dušnosti u STEMI a synkop u Brugadova syndromu. Přesto pokud porovnáte toto EKG s Brugadovým syndromem, rozdíly určitě najdete. Např. ST elevace jdou u STEMI od J bodu nejprve nahoru a až pak klesají, zatímco u Brugadova syndromu od J bodu klesají rovnou dolů (J bod bývá dokonce často nejvyšší bod QRS komplexu). Někdy je ale rozdíl minimální. Každopádně STEMI má přednost! Až poté co jej vyloučíme můžeme se zaměřit na Brugadův syndrom.
Více o STEMI pravé komory zde. Zdroj.
POZOR!
Diagnostický je "snad" pouze typ I a navíc musí být přítomný alespoň jeden z těchto klinických příznaků:
synkopa
rodinná historie náhlé srdeční smrti <45 let
stejný typ EKG změn u rodinných příslušníků
dokumentovaná fibrilace komor nebo polymorfní komorová tachykardie
Další typy diagnostické nejsou a jsou pouze podnětem pro další vyšetření (provokace pomocí antiarytmik -Ajmalinový/flekainidový test)
Dá se léčit?
Jediná účinná léčba pro tyto pacienty je implantace ICD (implantabilní kardioverter-defibrilátor). Antiarytmika nepomáhají, naopak mohou uškodit. Pomalu se začíná ale dařit i léčba radioablační.
Pacienti s ICD žijí s Brugadovým syndromem víceméně bez problémů (pokud ICD správně funguje).
ICD případnou komorovou tachykardii nebo fibrilaci ukončí elektrickým výbojem. Zdroj.
V minulém článku jsme se naučili poznat bloky pravého i levého Tawarova raménka. Dnes se podíváme proč vznikají a jak mění interpretaci EKG.
Poslední dobou je na blogu trošku přeblokováno.
Jak vznikají raménkové bloky?
Raménkové bloky mohou být způsobeny lecčím. Je důležité vědět, že se málokdy objeví ve zdravém srdci. Je mnohem větší pravděpodobnost, že srdce s blokem je organicky poškozené. Jejich výskyt logicky stoupá s věkem.
BLRT se dělí na kompletníBLRT, nekompletníBLRT (QRS kratší než 120 ms) a na levý přední a levý zadní hemiblok, které probereme v samostatném článku.
Nejčastější příčiny BLRT jsou:
Aortální stenóza
ICHS
Hypertenze
Dilatační kardiomyopatie
Infarkt přední stěny
Degenerativní choroby, které přednostně ničí převodní systém (např. Lenegrova choroba)
Hyperkalémie
Otrava digoxinem
Nejčastější příčiny BPRT se částečně kryjí s příčinami BLRT. Sice se v učebnicích někdy tvrdí, že jsou časté u zdravých mladých lidí, ale težko říct, kolik je na tom pravdy. Například v Rotmanově studii z roku 1975 vyšetřili 237 000 mužů mladších 30 let a BPRT nalezli u pouhých 394 z nich. To je 0,2%.
Rozlišujeme 2 typy bloku pravého raménka. Samozřejmě se mohou objevit i souběžně.
Pokud je raménko poškozeno v hned po odstupu z Hisova svazku, mluvíme o proximálním BPRT.
Pokud jsou poškozeny terminální větve pravého raménka, mluvíme o distálním BPRT. Proximální BPRT má dobrou prognózu, zatímco distální blok ukazuje spíše na pokročilý degenerativní proces.
Nejčastější příčiny bloku pravého raménka:
Hypertrofie pravé komory
Cor pulmonale
Plicní embolie
ICHS
Reumatické postižení srdce
Myokarditida
Kardiomyopatie
Degenerativní choroby převodního systému
Vrozené srdeční vady (např. defekt septa síní)
Poškození ramének tak může způsobit ucpání jejich cévního zásobení (ICHS), nebo nadměrné roztažení myokardu, kterým procházejí (dilatační kardiomyopatie, cor pulmonale, apod.).
Samozřejmě je mohou poničit i záněty (myokarditida) a další procesy.
Zajímavý případ bloků jsou raménkové bloky závislé na frekvenci. Tawarovo raménko je sice nemocné, ale při pomalé srdeční frekvenci ještě převod vzruchu zvládá dobře a tak až při vyšších frekvencích vzniká obraz raménkového bloku.
Příklad BLRT závislého na frekvenci. Při pomalé frekvenci je tvar QRS normální. Jakmile je frekvence rychlejší, QRS se deformuje a vzniká obraz bloku levého raménka. Zdroj.
Jak ovlivňují raménkové bloky interpretaci EKG?
Přišel čas zmínit další charakteristické změny u raménkových bloků, které nás u jejich rozlišení až tolik nezajímaly, ale jsou důležité z jiného důvodu. Znesnadňují nám totiž interpretaci EKG. Jsou to změny ST úseku a T vln.
Blokáda levého raménka Tawarova
U BLRT vzniká tzv. diskonkordance ST úseků a T vln. To znamená, že za QRS komplexem, který je pozitivní, následuje deprese ST úseku a negativní T vlna. Naopak za negativním QRS komplexem následuje elevace ST a pozitivní T vlna. Tyto změny jsou u BLRT ve všech svodech.
Za negativním QRS komplexem ve V1 následuje elevace ST a pozitivní vlna T.
Za pozitivním QRS komplexem ve V6 následuje deprese ST a negativní vlna T.
Tento stav označujeme jako diskonkordance ("nesouhlasnost"). Zdroj.
U BLRT tak krom toho, že nepoznáme staré infarkty (kvůli změnám QRS komplexu patologická Q nejdou hodnotit), nepoznáme ani NONSTEMI (nelze hodnotit ST deprese). Lze ale hodnotit STEMI, což je pro nás nejdůležitější. Bohužel se to všeobecně moc neví.
Více o tom, jak poznat STEMI u bloku levého Tawarova raménka najdete v tomto článku.
Jak správně poznat blok levého raménka si můžete zopakovat v tomto videu:
Blokáda pravého Tawarova raménka
U BPRT vznikají podobné změny ST úseku a T vlny. Nemusí být ale ve všech svodech.
Objevují se hlavně ve svodech V1-V3, kde se vídáme diskonkordantní ST deprese a negativní vlny T.
To může imitovat ischemii a měli bychom o tom vědět. V diferenciální diagnostice je nutné od BPRT odlišit syndrom Brugádových.
Podíváme se ještě na několik bloků. Tentokrát si prohlédněte hlavně změny ST úseků a T vln.
Blok pravého raménka. Změny ST a T nejsou tak specifické jako u levého bloku.
Např. ve V3 je T vlna pozitivní, tzn. konkordantní s QRS komplexem, který je také pozitivní. Zdroj.
Blok levého raménka - vidíme diskonkordantní změny ST a T úseků.
Nejlépe jsou vidět ve V1-V4, ale jsou přítomné difuzně. Zdroj.
Další diskonkordantní ST úseky a T vlny a další BLRT. Zdroj.
Klasičtější změny ST a T u BPRT. Vidíte, že jsou omezeny hlavně na V1-V3. Zdroj.
Příště se mrkneme na něco zajímavějšího -> syndrom Brugádových (Brugada syndrom).
V návaznosti na tento článek si probereme raménkové bloky, které jsou opravdu časté a nikdo Vám neodpustí, když je nepoznáte.
Normální vedení vzruchu v komorách
Pro vysvětlení poruch vedení vzruchu v komorách si nejprve musíme zopakovat jak vzruch probíhá normálně.
Anatomie převodního systému srdce pro připomenutí. Zdroj.
Vzruch je fyziologicky tvořen v SA uzlu odkud se šíří svalovinou síní a přes AV uzel se dostává do komor. V nich se dál šíří vysokorychlostním vedením přes krátký Hisův svazek, který se rozdělí na pravé a levé raménko Tawarovo. Další větvení nás bude zajímat až v dalších článcích.
Normální vedení vzruchu v komorách
1.) Pro nás je podstatné, že levé Tawarovo raménko má vlastní větev pro septum. Takže po ní dojde signál do svaloviny septa rychleji než z pravého raménka a septum se aktivuje zleva doprava.
Septum se aktivuje zleva doprava.
Tento elektrický vektor míří směrem ke svodům, které sledují srdce přes pravou komoru (hlavně V1),
ve kterých se zobrazí jako malé R.
Naopak ve svodech které sledují srdce přes levou komoru (V5, V6, I, aVL) se zobrazí jako fyziologické Q. Zdroj.
Pro zopakování hrudní svody a jejich "pohled" na srdce:
Hrudní svody.
U bloků nás nejvíce zajímá V1 a V6. Zdroj.
2.) Dále se aktivuje svalovina komor a to směrem od endokardu ven k perikardu. Nejprve se aktivuje svalovina v oblasti hrotu (aby se komora "vymačkávala" směrem do aorty/plicnice a ne směrem do hrotu).
Svalovina levé komory je ve zdravém srdci cca 3x silnější než svalovina komory pravé a proto vytváří mnohem větší elektrický proud. Ten "skryje" proud v pravé komoře a na EKG se tak zobrazí jen proud v levé komoře. Proto vidíme ve V6 vysoký kmit R (vektor směřuje k němu) a ve V1 kmit S.
Levá komora je mnohem silnější než pravá a proto její vektor, který míří doleva a dolů převáží nad vektorem pravé komory, který míří doprava.
Na obrázku vidíme jak EKG vypadá v tuto chvíli ve svodu V6. Zdroj.
3.) Jako poslední se aktivují srdeční báze. Směr jejich vektoru míří nahoru a doprava a proto mohou ve V6 vytvořit malý kmit S a ve V1 malý kmit r´. Viz obrázek. Tento malý kmit nás u interpretace bloků nemusí příliš zajímat.
EKG opět ve svodu V6.
Aktivace baze srdce vytvořila vektor, který jde částečně směrem od V6 a proto se v něm zobrazí jako negativní kmit S. Zdroj.
4.) Nakonec dojde k repolarizaci komor, která se zobrazí jako vlna T.(Vlně T se budeme věnovat jindy)
Teď když jsme si zopakovali normální funkci, bude snažší pochopit bloky samotné.
Blokpravého raménka Tawarova
Do etiologie se pustíme jindy, dnes se naučíme BPRT poznat.
Pokud nefunguje pravé Tawarovo raménko, průchod vzruchu myokardem se změní takto:
1.) Septum se aktivuje normálně z levého raménka, čili zleva doprava. Na EKG se ve V1 zobrazí pozitivní kmit R a ve V6 negativní kmit Q.
2.) Pravé raménko je nefunční, takže následuje pouze aktivace levé komory, ta se zobrazí V1 jako negativní kmit S a ve V6 jako pozitivní kmit R. Zatím žádná změna proti normálu, alespoň zdánlivě.
3.) Následuje aktivace pravé komory, ke které dochází pomalu abnormálními cestami. Místo aby signál přišel po "dálnici" pravého raménka, docestuje sem přes pracovní myokard komor.
Proto dochází k prodloužení QRS komplexu. Pokud je QRS komplex delší než 110 ms, je to tzv. nekompletní blok pravého raménka Tawarova.
Pokud je delší než 120 ms, jde už o kompletní blok pravého Tawarova raménka.
Tento pozdní vektor míří směrem zleva doprava a míří tedy směrem k V1, kde se zobrazí jako druhý kmit R (označujeme jej R´ = "R s čarou").
Ve V6 se zobrazí negativní kmit S a vzhledem k tomu, jak se signál šíří pomalu, je navíc "setřelá" tzn. není úzká a strmá jako obvykle, ale více široká a její koncová část nestoupá strmě, ale zvolna (viz obrázky dále).
Vzniká tak obraz rSR´ ve V1 a qRS ve V6.
Klasický obraz BPRT na EKG. Je zde dobře vidět "setřelý" kmit S. Zdroj.
Obraz rSR´ brzy poznáte snadno, někdy ho přirovnávají ke králičím úším.
rSR´ opravdu lehce připomíná králičí uši.
Obraz ve svodu I je podobný V6 protože svod I sleduje srdce prakticky ze stejného směru jako V6. Zdroj.
Někomu blok pravého raménka připomíná králičí uši, někomu zase písmeno M. Zdroj.
Problém je, že často nevypadá u bloků QRS komplex jako v učebnicích. Nejdůležitější je proto pro nás rozšíření QRS komplexu a terminální (koncové) části QRS komplexů ve V1 a V6.
Ve V1 by měla být koncová část pozitivní = QRS by měl končit R vlnou a měl by být celkově více pozitivní než negativní. Ve V6 by měl končit S vlnou. Viz příklady na konci článku.
Zde si můžete prohlédnout různé tvary bloku pravého raménka (RBBB) ve V1:
pozn. U pravého i levéhobloku dochází k charakteristickým změnám ST úseku a T vlny. Vzniká tzv. diskonkordance. Na ty se podíváme jindy, pro poznání bloků nejsou tolik podstatné, jako změny v QRS komplexu.
Blok levého Tawarova raménka
Jak poznat blok levého raménka na EKG si můžete zopakovat v tomto videu:
1.) Depolarizace septa je tentokrát abnormální. Levé raménko nefunguje a tak je septum aktivované funkčním pravým raménkem. Proto je aktivované zprava doleva a ve V1 vidíme tentokrát kmit q, protože vektor jde směrem od něj. Toto q se ale často nezobrazí. Naopak ve V6 vidíme pozitivní kmit r.
2.) Aktivace komor. První se aktivuje pravá komora funkčním pravým raménkem. Vzniklý vektor míří samozřejmě doprava a tak V1 zaznamená pozitivní kmit r (pravá komora je slabá a tak kmit nemusí být ani vidět). V6 zaznamená negativní kmit S.
3.) Jako poslední se aktivuje levá komora, tentokrát abnormální cestou po pracovním myokardu a vzniká tak opožděn vektor, který míří směrem zprava doleva. Ve V1 se zobrazí velký negativní kmit S - ten je pro nás nejpodstatnější - celý komplex musí být celkově více negativní než pozitivní! V6 je to naopak pozitivní kmit.
Ve V1 můžeme vidět rS, qRS (obraz W), nebo jen qS. Nejpodstatnější je ale pro nás terminální část QRS komplexu: vlna S.
Ve V6 můžeme vidět "M", což je RR´. Ale opět je pro nás podstatné, že terminální část je výrazně pozitivní kmit. Zdroj.
Následují příklady raménkových bloků:
Vidíme prodloužený QRS komplex nad 120ms. Před každým QRS komplexem vidíme p vlnu = jde o IVCD.
Ve V1 je obraz rS a ve V6 pozitivní kmit R.
Takto vypadá blok LEVÉHO Tawarova raménka. Zdroj.
QRS je prodloužený (více než 120 ms). Před každým QRS komplexem je p vlna = jde o IVCD.
Ve V1 vidíme charakteristické králičí uši - rSR´.
Ve V6 vidíme "setřelý" S kmit (k izoelektické čáře se vrací plynule a je rozšířený).
Takto vypadá blok PRAVÉHO Tawarova raménka. Zdroj.
Pěkný příklad RBBB (bloku pravého raménka Tawarova). RSR´ ve V1, V2. QRS nad 120 ms, široké S ve V6 a S v I.svodu.
Zde už "králičí uši" nejsou tak dobře vidět. Přesto se jedná o blok PRAVÉHO raménka.
Terminální část QRS komplexu ve V1 je pozitivní (= opožděná aktivace pravé komory).
Ve V6 vidíme setřelý kmit S, tentokrát není tak výrazný. Zdroj.
Další příklad bloku PRAVÉHO raménka. Králičí uši jsou tentokrát vidět lépe ve V2. Zdroj.
Opět vidíme blok PRAVÉHO raménka (RSR´ ve V1).
QRS komplex má ale jen 115 ms. Vidíme nekompletní blok PRAVÉHO raménka Tawarova. Zdroj.
IVCD je prodloužení QRS komplexu nad 100 ms při supraventrikulárním rytmu (např. sinusový rytmus, fibrilace nebo flutter síní apod.).
Délka QRS intervalu nás informuje o tom, jak rychle prochází elektrický vzruch komorami. Pokud prochází vzruch normálními cestami přes Hissův svazek a Tawarova raménka, je QRS komplex štíhlý (do 100 ms). Dočtete se i 120 ms, nebo 110 ms, ale měli bychom být na pozoru už od 100 ms. U dětí jsou patologické i kratší QRS intervaly.
Jsou samozřejmě vyjímky, kdy je převodní systém srdce normální a přesto je QRS komplex široký, jako některé elektrolytové poruchy nebo WPW syndrom.
Jak měřit QRS komplex?
Komplex QRS lze měřit v jakémkoliv svodu, ale měli bychom ho měřit v tom svodu, ve kterém vypadá nejdelší. Vlastně nás zajímá jen jestli je QRS komplex širší než 100 ms. Jestli je 85 nebo 95 ms široký nás příliš nezajímá.
Měříme jej od prvního kmitu komplexu, takže od Q nebo R do bodu J.
Bod J (J-point) je přechod mezi vysokofrekvenčním QRS komplexem (= amplituda se mění rychle, kmity jdou rychle nahoru a dolů) a ST úsekem, který je buď rovný nebo v různé míře prohnutý.
J bod u izoelektrického ST úseku.
Je to rozhraní mezi prudce se pohybujícími kmity QRS komplexu a rovným ST úsekem. Zdroj.
Zde J bod u deprese ST úseku. Opět vidíme přechod mezi strmým S kmitem a pozvolným ST úsekem. Zdroj.
Co dál?
Naměřili jsme prodloužený QRS komplex a jde o supraventrikulární rytmus. Nejčastější IVCD jsou:
Žádné z výše uvedených nejde potvrdit, předtím než učiníte tuto diagnózu, musíte ostatní vyloučit. Zvláště 2 nejnebezpečnější: hyperkalémii a otravu blokátory sodíkových iontů!
Diferenciální diagnostika
Musíme vyloučit rytmy s prodloužením QRS komplexu, které vycházejí z komor:
Komorová tachykardie
Akcelerovaný idioventrikulární rytmus
Náhradní idioventrikulární rytmus
Pacemaker stimulující v komoře
Všechny tyto případy si probereme v dalších článcích podrobněji.