neděle 31. března 2013

(FOAM #6) Souhrn týdne 25. - 31.3.



Velikonoční souhrn týdne v české medicíně na internetu je tu. Během svátků se má především odpočívat, ale proč odpočinek neproložit i zajímavostmi z medicíny?


Komentář týdne

Vybral jsem vtipný komentář paní doktorky Pavly Formánkové, která je adminem na Anesteziologii a urgentní medicíně.































Patologie a soudní lékařství

Troufnete si na další anatomické poznávačky? Jedna je zaměřená na cévy a druhá na kosti.

A schválně - poznáte co je na této fotografii?

Pro zlepšení Vašeho přehledu nyní najdete všechny články (= poznámky) seřazené a dostupné ke stažení ve formě PDF.


Kardioblog

Po delší době jsme si procvičili skiagramy hrudníku s novou RTG kazuistikou.


A novinka. Paní doktorka si pro Vás připravila kazuistiku ze selektivní koronarografie. Mrkněte na to!


Anesteziologie a urgentní medicína

Tento týden byl plodný a urodilo se hned několik nových článků (= poznámek):
- Menší shrnutí diferenciální diagnostiky křečových stavů
- Jaký je ošetřovatelský postup u návykových látek (opiátů) a zacházení s nimi?
- Klasifikace úrazových mechanismů
- Něco málo o ABR (AcidoBazické Rovnováze)

Nebyl bych to já, kdybych Vás neupozornil na EKG kazuistiku týdne. Podívali jsme se na to, jak odlišit komorovou tachykardii od supraventrikulární.


Neurologie

Na stránkách Neurologie se roztrhl s příspěvky pytel, což je samozřejmě dobře. A fanoušci vesele přibývají.

Prohlédněte si například kazuistiku se střelným poraněním hlavy nebo krvácení z aneurysmatu a. cerebri media.

Zopakujte si co dělat při první pomoci u poranění míchy a nebo základy neurologického vyšetření.


Fotografie týdne

Tato fotografie se objevila na Anesteziologii a urgentní medicíně a měla opravdu masivní úspěch:





























A to je pro tento týden vše. Příští týden se můžeme mimo jiné těšit na další článek na Neuroblogu.
Přeji Vám krásné velikonoce!

pátek 29. března 2013

(RTG Kazuistika #11) Pacient s dušností

Po delší době tu máme zase jeden skiagram hrudníku, tentokrát ze studijních materiálů mé alma mater. Je to levá šikmá projekce (levým bokem ke kazetě).

Jakou charakteristickou patologii, která by mohla způsobovat dušnost (a další příznaky), zde vidíme?


















(AKTUALIZACE - ŘEŠENÍ)


Popis ze zdroje:
Stín srdeční je relativně malý, jeho přední a dolní kontura v dané projekci je zvýrazněna nástěnnou kalcifikací o tlouštce kolem 5 mm.
Plicní pole jsou transparentní, plicní kresba relativně chudá, kontura pravé bránice vytažena pleurální adhezí.
Typický obraz pericarditis calcarea ( pancéřové srdce ).

Detail:




pondělí 25. března 2013

(ECHO Kazuistika #3) Extrémní mitrální chlopeň

Třetí echokardiografická kazuistika od paní doktorky Šindelářové stála opravdu zato.

Nejprve si prohlédněte zadání kazuistiky:





A zde se můžete podívat na řešení. Opravdová detektivka, co myslíte?


neděle 24. března 2013

(FOAM #5) Souhrn týdne 18. - 24.3.

Sedm dní za námi a opět se urodilo mnoho zajímavých příspěvků. Na všechny se bohužel nedostane. Snažím se vybírat to nejzajímavější, ale nemusím se vždy trefit.

Co nás čeká tentokrát?


Anesteziologie a urgentní medicína


Deset tisíc fanoušků. Anesteziologie a urgentní medicína překročila magickou hranici.
Nikdy bych nevěřil, že by mohla mít stránka věnující se medicíně v České (a Slovenské) republice takovou podporu. Smekám.

Množství modelovek a výzev ani nemusím připomínat, zkuste si ale určitě tento znalostní kvíz.
Mohl by Vám dát docela zabrat, ale těžko na cvičišti - lehko na bojišti.

Mrkněte se i na EKG týdne. Jen jediný fanoušek se správně trefil - to se moc často nestává!



Patologie a soudní lékařství

Během týdne se prakticky každý den objeví nový kvíz se třemi otázkami. Skvělý způsob jak si trochu potrápit mozek.

O víkendu si navíc můžete zopakovat základy v jedné z "Anatomických poznávaček".

Za podrobnější prostudování stojí i článek "Řezné a sečné rány". Mimochodem, všechny články (=poznámky) si můžete nyní stáhnout i ve formě PDF.

"PSL" se pořádně rozjíždí. Mohu jen gratulovat k 2 tisícům fanoušků!
O stránky se stará Vojta Fišera (také admin na Anesteziologii a urgentní medicíně), a rád by tímto poděkoval fanouškům za nejrůznější snímky ze zápisů pitevních protokolů a listů zemřelých.
Posílejte je dál!


Kardioblog

Co je nového u nás? Nejsem už na Kardioblog sám, bude mi pomáhat paní doktorka Štěpánka Šindelářová.
Připravuje pro Vás echokardiografické kazuistiky a ta poslední je opravdová záhada jako z detektivky.
Takovou mitrální chlopeň jste nejspíš ještě neviděli.

Možná jste před několika týdny zaznamenali krátký podcast na téma Flutter versus Fibrilace síní.
Přidal jsem k němu i obrázky. Prohlédněte si 5minutové video a zjistíte jaké jsou hlavní rozdíly mezi těmito důležitými arytmiemi.

I Kardioblog měl malé jubileum - stou EKG kazuistiku.


Neurologie

To co jsem minule předpovídal se stalo skutečností. Objevila se zde první kazuistika z neurologie a rozhodně přibydou další.

A navíc jsou k mání i další články jako např. stručné shrnutí Epilepsie.







Komentář týdne

Pod poznámkou o ateroskleróze na stránkách Patologie a soudní lékařství se objevila tato reakce.

I takový pozitivní efekt může mít výuka medicíny přes sociální sítě.



To je pro tento týden vše, snad budu mít příště další pozitivní novinky.

středa 20. března 2013

(POKROČILÍ) EKG a Parkinsonův syndrom

Dnes se podrobněji podíváme na jubilejní stou EKG Kazuistiku. Můžete si ji prohlédnout zde.

Pacient (86 let), EKG natočeno v klidu před stress testem. Jaký je rytmus?
Zdroj: EKG Club, Jason Roediger






















Někteří se nechali zmást a označili rytmus jako FLUTTER SÍNÍ. A není divu - zdálky to tak opravdu vypadá. Je velmi pravidelný, má tvar zubů pily a má i správnou frekvenci (cca 300/min).
Jenže při bližším pohledu na II. svod zjistíme...




















... že pacient má sinusový rytmus. Červeně jsou označené vlny P.


To znamená, že je tu artefakt, který se jako flutter tváří. V tomto konkrétním případě trpěl pacient Parkinsonovou nemocí. S ní spojený tremor (třes) způsobil tento zajímavý artefakt. Poznáme dokonce, která horní končetina se mu třásla méně. Stačí si uvědomit, že artefakt prakticky není vidět ve svodu II.

Zdroj: www.nobelprize.org

Pokud se podíváme na obrázek svodů, je jasné že svod II vynechává levou horní končetinu.

Je mezi pravou HK a levou DK. Pravá horní končetina se tedy netřese.

Konkrétně tento pacient měl tremor více vyjádřený na levé polovině těla a jeho levá HK se třásla cca 300/min.



Ukážeme si několik dalších případů..

Zde vidíme podobný artefakt vydávající se za flutter síní. Tremor opět vynechává svod II, kde vidíme sinusový rytmus.
Zdroj: www.neurology.org






















Tremor u Parkinsonovy choroby nesimuluje pouze flutter síní. Například v tomto EKG vytvořil zvlnění izoelektrické čáry, které připomíná fibrilaci síní.

Zdroj: www.lifeinthefastlane.com
Pokud bychom nepopisovali EKG správně, mohli bychom špatně interpretovat tento záznam jako "fibrilaci síní s AV blokem 3.stupně a únikovým junkčním rytmem". Jenže zde je rytmus mnohem méně závažný. Prozrazují jej P vlny (nejlépe vidět ve svodu V3) a je to sinusová bradykardie.


Další zajímavá kazuistika. Pacientce (82 let) před operací katarakty bylo v rámci předoperačního vyšetření natočeno toto EKG.
Zdroj: http://ageing.oxfordjournals.org/content/34/4/410.full.pdf


Kardiolog interpretoval její EKG jako komorovou tachykardii. Na dalším EKG byl již sinusový rytmus. Přesto byla přijata na koronární jednotku k monitoraci.
Operace byla posunuta a až druhý den se další kardiolog podíval znovu na její EKG a všiml si, že jde o artefakt. V hrudních svodech byly viditelné pravidelné štíhlé kmity, které artefakt zakrýval:


A poslední příklad. V tomto videu vidíme echokardiografický záznam pacienta s Parkinsonovou nemocí. V dolní části vidíme arytmii, která vypadá jako flutter síní.
Když se ale podíváme na ECHO, vidíme pravidelné stahy síní a komor v poměru 1:1 - pacient flutter rozhodně nemá.
Jeden z příkladů, kdy echokardiografie triumfuje nad EKG.


Pacientů s Parkinsonovou nemocí přibývá a měli bychom vědět o tom, jak může tremor ovlivnit EKG.


Hlavní poučení jsou:

  • EKG není dokonalé.
  • Musíme prohlížet všechny svody, aby nám artefakt neunikl.
  • Při podezření na arytmii musíme pořádně vyšetřit pacienta. U pacientky s "komorovu tachykardií" by stačilo změřit puls. 

Upraveno a revidováno 05.03.2014                                                        Jan Štros

neděle 17. března 2013

(FOAM #4) Souhrn týdne 10. - 17.3.








Uplynulo dalších sedm dní a je tu nový souhrn týdne - Výběr z české online medicíny!
A urodilo se toho dost - snad nic podstatného nevynechám.


Patologie a soudní lékařství


Rozhodně mohu doporučit krásně zpracovaný článek o sebevraždě. Nezapomeňte si pustit záznam z rádia na konci článku - pobaví!

Neuděláte také chybu, když si prohlédnete zajímavé fotografie lebek v tomto krátkém článku. Zjistíte například jak vypadá sečné poranění nebo zhojená trepanace lebky.



Anesteziologie a urgentní medicína


Na největších stránkách najdete samozřejmě mnoho modelových kazuistik a zajímavostí.
Nesmíte minout tuto zajímavou diskuzi (bohužel nelze poslat odkaz):













Také doporučuji přečíst si o některých novinkách v medicíně z roku 2012.
Pěkné a poučné je i nové album, kde najdete fotografie starých medikamentů.



Kardioblog


Na Kardioblogu si můžete prohlédnout krátkou prezentaci, která Vám pomůže s určováním elektrické osy srdce na EKG.

Za shlédnutí rozhodně stojí i druhá echokardiografická kazuistika.






Novinka týdne


Je to až neuvěřitelné, ale s dalším týdnem je tu opět nový web ke sledování. Druhý sesterský web Anesteziologie a urgentní medicíny se nazývá "Neurologie".

Zatím se plní doporučenými postupy, ale brzy určitě můžeme očekávat i kazuistiky a další články.




Fotka týdne


Na Facebookových stránkách "Záchranná služba" se objevila tato zajímavá fotografie.














Motolkomix



Neznáte Motolkomix? Tak to rychle napravte. Vynikající komix dělaný pro mediky.
Stránky Motolkomixu na Facebooku naleznete zde.

To by pro tento týden stačilo. Uvidíme co nám připraví týden další, ale rozhodně se máme na co těšit.

čtvrtek 14. března 2013

(ZAČÁTEČNÍCI) Jak určit elektrickou osu srdce?

Zdroj: http://research.vet.upenn.edu
Připravil jsem pro Vás krátkou prezentaci, ve které si projdeme jeden z mnoha způsobů jak odhadnout elektrickou osu srdce.

Konkrétně je to můj nejoblíbenější způsob. Brzy se dostane pod kůži a "pravou lásku" x "nepravou lásku" přestanete používat.


Elektrickou osu nemusíme určovat s přesností na 1°. Je ale dobré umět ji správně odhadnout.


Prezentaci doporučuji vpravo dole zvětšit na celou obrazovku. Pak už jen postupujte šipkou doprava.



Po shlédnutí prezentace si vše můžete vyzkoušet na vlastní pěst v této aplikaci, kterou už jsem na Kardioblogu zmiňoval.

pondělí 11. března 2013

(FOAM #3) Souhrn týdne 3. - 9.3.



Blogy a stránky o medicíně na facebooku se nám začínají množit a to je moc dobře.
Je s tím ale spojený menší problém - začíná toho být příliš moc na to, aby to člověk mohl v klidu projít sám.
Rozhodnul jsem se proto napsat takové menší shrnutí týdne. Dám sem odkazy na nejlepší příspěvky týdne s krátkým popisem. Třeba Vám to pomůže s výběrem.

Bohužel sem nemohu dát vše - byl by to opravdu dlouhý seznam. Navíc můžete mít jiný názor ohledně toho, který příspěvek je opravdu zajímavý. V tom případě o něm napište do komentářů, ať si jej mohou přečíst i ostatní.

Nejlepší komentář týdne

Nemohl jsem samozřejmě pročíst naprosto všechny komentáře z tohoto týdne, ale v paměti mi uvíznul komentář Jana Vítka (admin na Anesteziologii a urgentní medicíně) pod článkem o meningeálním syndromu na Neuroblogu:





Co neminout?

Neucvičte ho k smrti!
V neděli se na Neuroblogu objevil už druhý článek. Jmenuje se "Meningeální syndrom" a opravdu se povedl.  Zopakujte si příznaky meningeálního dráždění interaktivní a zábavnou formou.
Článek si můžete přečíst zde.


Horká novinka

Nedávno Jiří Brebera (zakladatel Anesteziologie a Urgentní medicíny) založil nový projekt. Jsou to stránky na Facebooku jménem Patologie a soudní lékařství. Není třeba vysvětlovat zaměření stránky. Škoda že stránky neexistovaly v době, kdy jsem se připravoval na zkoušku ze soudního. Hlavní admin je mimochodem Vojta Fišera. Dobrá práce!

Z mnoha příspěvků z posledního týdne bych vypíchnul "Jisté známky smrti", který má na poměry facebooku velmi odvážné obrázky. Přečtěte si tento článek dřív, než ho někdo nahlásí!



Anesteziologie a urgentní medicína

Nějvětší web s největším počtem fanoušků i adminů má samozřejmě také nejvíce příspěvků.
Jako vždy zde najdete mnoho skvělých modelovek! Osobně se mi nejvíce líbila tato modelovka s přiloženým CT snímkem.
Dále určitě stojí za zmínku článek "Intoxikace (otravy např. drogami) a jejich léčba...", který je opravdu obsáhlý.

Sprostě zde také uvedu EKG kazuistiku pro tento týden, která mnohým z Vás zamotala hlavu.
www.arim.cz

Co nového na Kardioblogu?

Na Kardioblogu bych doporučil prohlédnout si naší první echokardiografickou kazuistiku, kterou poslala paní doktorka Štěpánka Šindelářová.
Krom toho jsem napsal článek o chybách v měření tlaku krve, který by Vás mohl zajímat.



To nejlepší na konec

Tento článek si přečíst jednoduše musíte. A nasdílejte jej i svým přátelům laikům.
Jmenuje se "Nejobvyklejší omyly při výuce a poskytování první pomoci" a autor je Ondřej Franěk z www.zachrannasluzba.cz. Opravdu vynikající.


Máme za sebou první shrnutí týdne. Jestli bude i poslední záleží na Vašich komentářích. Je to užitěčné? Zbytečné? Udělali byste to jinak?

sobota 9. března 2013

(POKROČILÍ) Nejčastější chyby při měření krevního tlaku


Nesnažím se o klinické shrnutí - toto je jen shrnutí několika studií, které jsem na toto téma našel.
Uvítám Vaše připomínky a doplnění.

Tento článek si můžete také stáhnout jako PDF.

Už více než sto let uplynulo od vynálezu tonometru (1881).
Od té doby se nepřímé měření krevního tlaku tonometrem stalo jednou z nejčastějších diagnostických metod. Nejen v kardiologii ale v celé medicíně.
Již dlouho se také ví, že měření tlaku je spojeno s mnoha chybami.

Snad všichni jsme se učili, že nejpřesnější je měření tlaku u sedícího pacienta po 10minutovém uklidnění. Tlak se má měřit na paži (při prvním vyšetření na obou pažích) s volně podloženým předloktím ve výši srdce. Zlatý standard je pořád klasický rtuťový tonometr. Důležitá je i správná šířka a délka manžety. Měření provádíme 3× a řídíme se průměrem z 2. a 3. měření. Při kontrolních vyšetřeních měříme TK vždy na stejné paži, na které byl při vstupním vyšetření naměřen vyšší TK.1

Důležité body, které se často nedodržují2, 3:
  • Manžeta by se měla vypouštět pomalu. Maximálně 3 mmHg/vteřinu.
  • Pacient by se během měření pokud možno neměl hýbat a nesmí mluvit.
  • Výsledky by se neměly zaokrouhlovat - 128/72 není 130/70.

Jak moc jsou ale tyto postupy důležité? Jak moc se „sekneme“, když použijeme nevhodnou manžetu?

Existují různé postupy jak měřit krevní tlak během jedné návštěvy. Nejčastěji se ve světě měří jen jednou. Jinde se doporučuje dvakrát a udělat průměr. Nizozemci například měří tolikrát, než dostanou dva výsledky které se od sebe liší maximálně o 5 mmHg a z nich pak udělají průměr.
Jen jedno měření během návštěvy lékaře má tendenci nadhodnocovat tlak krve. TK se naměří vyšší než ve skutečnosti je (cca o 10mmHg).4

Měli bychom znát důležité faktory, které mohou krevní tlak ovlivnit5:
  • krevní tlak je velmi variabilní během dne
  • reakce na prostředí - stress, syndrom bílého pláště, maskovaná hypertenze
  • nevhodně provedené měření
  • limitace tonometru, jeho nepřesnost
  • měřit krevní tlak některých pacientů může být obtížné (např. velmi staří pacienti)

Krevní tlak se mění vlivem změn dýchání, emocí a pohybu. Mění se i jídlem, kouřením, alkoholem, teplotou těla, roztažením močového měchýře a bolestí. Je samozřejmě ovlivněn i věkem a cirkadiánním rytmem. Nejnižší je obvykle během spánku. Měli bychom tyto faktory brát v úvahu při hodnocení naměřeného TK.
Právě proto by se měl TK měřit po 10 minutách klidu, v místnosti s příjemnou teplotou vzduchu apod. Pokud to z nějakého důvodu nelze, je dobré připsat k měření např.„TK 160/95 - pacient je nervózní“.5

Nesmíme zapomínat ani na syndrom bílého pláště. Dokáže zvýšit tlak krve až o 30mmHg.5 Na syndrom bílého pláště a na maskovanou hypertenzi myslíme při rozdílech mezi naměřeným tlakem v ordinaci a domácím měřením pacienta.1

Pozice v sedě nemá podle dostupných studií až takový význam pro přesnost, důležité je aby byla paže ve výši srdce. Některá antihypertenziva způsobují posturální hypotenzi - u takových pacientů je vhodné měřit TK vleže i ve stoje.6

Je důležité aby paže, na které měříme tlak, byla podepřená. Pokud není, vykonávají svaly izometrickou kontrakci a diastolický tlak může být až o 10% vyšší!
Paže musí být ve výši srdce. Je-li níže, naměří se vyšší diastolický i systolický tlak (až o 10mmHg). Je-li paže ve vyšší úrovni, jsou tlaky přehnaně nízké.6

Na velikosti manžety záleží!

Častou chybou je používání jedné velikosti manžety pro všechny pacienty.
Otázka zní - jsou vůbec k mání na jednotlivých odděleních manžety jiných velikostí?
Měli bychom používat přiměřeně širokou a dlouhou manžetu (při obvodu paže do 33 cm - obvyklá manžeta šíře 12 cm, u paže s obvodem 33–41 cm - manžeta šíře 15 cm a u paže nad 41 cm
manžeta šíře 18 cm)1. Viz obrázek.




Bylo prokázáno, že příliš malá manžeta výrazně nadhodnocuje krevní tlak. Stává se tak, že pokud obézní pacienty s hraničním vysokým krevním tlakem vyšetříte se správnou manžetou, najednou hypertenzi nemají. Přibývají i důkazy pro opak - příliš velká manžeta podhodnocuje krevní tlak.7


I kvalita tonometrů může být problematická.8
V roce 2002 vyšla v časopisu Journal of Human Hypertension studie9, při které bylo překontrolováno 131 tonometrů v ordinacích praktických lékařů.
  • Nepřesných bylo 17% ze všech tonometrů (méně než jsem čekal).
  • 4% měla chybu větší než 10mmHg.
  • 12% bylo tak rozpadlých, že výzkumný tým doporučil okamžitou výměnu.

V podobné studii10, které probíhala v nemocnicích bylo zjištěno:
  • jen 5% tonometrů bylo pravidelně kontrolováno a opravováno
  • 50% tonometrů mělo alespoň jednu vadu (netěsnící hadičky apod.)
Studie probíhaly ve Velké Británii = u nás to může být jinak. Nevím jaké máte zkušenosti Vy, ale během stáží už jsem narazil na mnoho tonometrů vhodných leda pro skládku. Samozřejmě záleží na nemocnici/oddělení.

V některých nemocnicích nahrazují rtuťové tonometry tzv. aneroidní (pružinové) tonometry. Tlak nepřevádí do rtuťového sloupce ale na odporovou pružinu. Hodnoty tlaku pak ukazuje na stupnici ručička. Mají také své mouchy:
  • V různých studií se u nich objevily chyby v měření až v 60% případů.11, 12, 13
  • Chyby zde byly hlavně v oblasti vysokých tlaků. Tonometry ukazovaly nižší TK než
    doopravdy byl.14
  • Pokud je ale u aneroidních tonometrů prováděn pravidelně servis a opravy, mají stejnou přesnost jako rtuťové tonometry. 15
Pružinový tonometr.
Zdroj: www.bizrice.com

Digitální tonometry mohou být také přesné - záleží na značce a kvalitním pravidelném servisu.

Dávejme si pozor na měření tlaku. Jsem si jistý, že všichni měříte tlak skvěle, ale kdosi moudrý řekl, že vždycky je prostor pro zlepšení.

Napište mi prosím jak jsou na tom tonometry u Vás. Jsou pravidelně kontrolovány? Používáte aneroidní, rtuťové nebo digitální? Máte k dispozici různé velikosti manžet? Myslíte si, že se měří v nemocnicích krevní tlak správně - podle guidelines?

Zopakujte si - jaké jsou cílové hodnoty TK během léčby?



Reference:

1. Doporučení diagnostických a léčebných postupů u arteriální hypertenze – verze 2007
Doporučení České společnosti pro hypertenzi
Jiří Widimský jr.(1), Renata Cífková(2), Jindřich Špinar(3), Jan Filipovský(4), Milan Grundmann(5), Karel Horký(6), Aleš Linhart(6), Václav Monhart(7), Hana Rosolová(4), Miroslav Souček(8), Jiří Vítovec(9), Jiří Widimský sr.(10) za Českou společnost pro hypertenzi

2. Blood pressure measurement. Part II - Conventional sphygmomanometry: technique fo auscultatory blood pressure measurement.
Beever H, Lip GYH, O´Brien E
British Medical Journal 2001; 322: 1043-1047

3. Praktische Durchfuehrung der Blutdruckmessung.
Tholl U.
Fortschritte der Medizin 1999; 177: 26-31

4. Pitfalls in blood pressure measurement in daily practice
ST Houwelinga, N Kleefstra, HL Lutgersa, KH Groenier, B Meyboom-de Jong and HJG Bilo
Family Practice 2006; 23: 20–27

5.Blood pressure measurement. Part I—Sphygmomanometry: factors common to all techniques
Gareth Beevers, Gregory Y H Lip, Eoin O'Brien
British Medical Journal 2001; 322: 981-985

6. Blood pressure measurement: recommendations of the British Hypertension Society.
O'Brien E, Petrie J, Littler WA, de Swiet M, Padfield PD, Dillon MJ.
3rd ed. London: BMJ Publishing Group, 1997

7. A century of confusion: which bladder for accurate blood pressure measurement?
O'Brien E.
J Hum Hypertension 1996;10:565-72.

8. Measuring blood pressure: pitfalls and recommendations
Ulrich Tholl, Klaus Forstner, Manfred Anlauf
Nephrol. Dial. Transplant. 2004; 19: 766-770

9. Practice audits: reliability of sphygmomanometers and blood pressure recording bias
S Ali and A Rouse
Journal of Human Hypertension (2002) 16, 359–361

10. The mercury sphygmomanometr should be abandoned before it is prescribed
Markandu ND, Whitcher F, Arnold A, Carney C
Journal of Human Hypertension 2000; 14: 31-36

11. Sphygmomanometers in use in general practice: an overlooked aspect of quality in patient are.
Knight T, Leech F, Jones A, Walker L, Wickramasinghe R, Angris S, Rolfe P
Journal of Human Hypertension 2001; 15: 681-684

12. Hidden errors of aneroid sphygmomanometers.
Waugh JJS, Gupta M, Rushbrook J, Halligan A, Shennan H
Blood Pressure Monitoring 2002; 7: 309-312

13. Sphygmomanometer calibration: a survey of one inner-city primary care group.
Ashworth M, Gordon K, Baker G, Deshmukh A
Journal of Human Hypertension 2001; 15: 259-262

14. Aneroid sphygmomanometers. An assessment of accuracy at a university hospital and clinics.
Bailey RH, Knaus VL, Bauer JH
Archives of Internal Medicine 1991; 151: 1409-1412

15. Are aneroid sphygmomanometers accurate in hospital and clinic settings?
Canzanello VJ, Jensen PL, Schwartz GL
Archives of Internal Medicine 2001; 161: 729-731



(ECHO Kazuistika #1) Pacientka s Friedrichovou ataxií

Pouštíme se do nových, neprobádaných vod. Je tu první echokardiografická kazuistika!

Děkuji paní doktorce Štěpánce Šindelářové za poslání.

Řešení a diskuzi najdete zde.

úterý 5. března 2013

(Podcast #10) Defibrilace "HANDS-on"

Zdroj: wikipedia.org
Slyšeli jste už o Hands-on defibrilaci?

Jestli ne, tak už brzy uslyšíte - studie přibývají a první odvážlivci už ji zkouší v praxi.

Je to defibrilace, při které se nepřerušuje nepřímá masáž srdce! Minimalizuje pauzy v KPCR.

Je to nebezpečné?
Stačí jako ochrana klasické gumové rukavice?





Více najdete v desátém podcastu. (8min)


Odkaz na podcast: ZDE

Zde navíc slíbené video s hands-on defibrilací:

A ještě jedno, kde lékař zkusil na pacienta během defibrilace položit ruku bez rukavice:


Následují REFERENCE k podcastu:


1.) Importance of continuous chest compressions during cardiopulmonary resuscitation: improved outcome during a simulated single lay-rescuer scenario.
Kern KB, Hilwig RW, Berg RA, Sanders AB, Ewy GA.
Circulation. 2002 Feb 5;105(5):645-9.

2.) Safety and efficacy of defibrillator charging during ongoing chest compressions: a multi-center study.
Edelson DP, Robertson-Dick BJ, Yuen TC, Eilevstjønn J, Walsh D, Bareis CJ, Vanden Hoek TL, Abella BS.
Resuscitation. 2010 Nov;81(11):1521-6. doi: 10.1016/j.resuscitation.2010.07.014.

3.) Hands-on defibrillation: an analysis of electrical current flow through rescuers in direct contact with patients during biphasic external defibrillation.
Lloyd MS, Heeke B, Walter PF, Langberg JJ.Circulation. 2008 May 13;117(19):2510-4. doi: 10.1161/CIRCULATIONAHA.107.763011. Epub 2008 May 5.

4.) Letter by Sullivan regarding article, "Hands-on defibrillation: an analysis of electrical current flow through rescuers in direct contact with patients during biphasic external defibrillation".
Sullivan JL.
Circulation. 2008 Dec 2;118(23):e712; author reply e713. doi: 10.1161/CIRCULATIONAHA.108.803718.

5.) Will medical examination gloves protect rescuers from defibrillation voltages during hands-on defibrillation?
Sullivan JL, Chapman FW.
Resuscitation. 2012 Dec;83(12):1467-72. doi: 10.1016/j.resuscitation.2012.07.031. Epub 2012 Aug 25.

6.) Hands-on defibrillation has the potential to improve the quality of cardiopulmonary resuscitation and is safe for rescuers-a preclinical study.
Neumann T, Gruenewald M, Lauenstein C, Drews T, Iden T, Meybohm P.
J Am Heart Assoc. 2012 Oct;1(5):e001313. doi: 10.1161/JAHA.112.001313. Epub 2012 Oct 25.

7.) Defibrillation delivered during the upstroke phase of manual chest compression improves shock success.
Li Y, Wang H, Cho JH, Quan W, Freeman G, Bisera J, Weil MH, Tang W.
Crit Care Med. 2010 Mar;38(3):910-5. doi: 10.1097/CCM.0b013e3181cc4944.

8.) Is external defibrillation threat fot bystanders?
Hoke RS, Heinroth K, Trappe HJ, Werdan K.
Resuscitation. 2009 Apr;80(4):395-401. doi: 10.1016/j.resuscitation.2009.01.002 Epub 2009 Feb