pátek 17. srpna 2012

(EKG Kazuistika #6) Třináctý QRS komplex

Co vidíte na tomto EKG a jak vznikl 13. QRS komplex (to jest 3. QRS komplex ve V1)?
        Jak vznikl tento QRS komplex? ^^^^
Zdroj.

(AKTUALIZACE - ŘEŠENÍ)


Vidíme fibrilaci síní s rychlou komorovou odpovědí. Akce je nepravidelně nepravidelná, chybí vlny P a vidíme fibrilační vlnky (nejlépe ve V1).

13. úder vypadá jako předčasný komorový komplex (komorová extrasystola). Jenže ve skutečnosti vidíme tzv. Ashmanův fenomén (čti "Ešmenův").

Ashmanův fenomén


Tento aberantní QRS komplex vychází ze síní, stejně jako ostatní QRS komplexy na tomto EKG, je ale špatně převeden komorami.

Může za to fyziologické nastavení převodního systému v komorách. Buňky převodního systému nastavují délku své refrakterní fáze podle délky předchozího R-R intervalu. (Refrakterní fáze je doba, během které nemůže být buňka aktivována).
To znamená, že pokud jdou za sebou dva rychlé QRS komplexy, refrakterní fáze se zkrátí. Pokud jdou za sebou dva QRS komplexy s větším odstupem, refrakterní fáze se prodlouží.

Ashmanův fenomén vzniká takto: 2 QRS komplexy vzniknou s delším odstupem od sebe. To nastaví refrakterní fázi převodního systému na delší dobu. Další QRS komplex ale přijde velmi rychle a zastihne tak převodní systém v komorách částečně v refrakterní fázi. Vznikne tak aberantní QRS komplex, protože část převodního systému je "offline".

Pravé Tawarovo raménko má většinou delší refrakterní fázi a proto se v takovém případě převede signál levým raménkem, zatímco pravé ještě nefunguje, takže má Ashmanův fenomén tvar bloku pravého raménka (BPRT). Na tomto EKG je to přesně tak, 13. QRS komplex má tvar RSR´, který je pro BPRT charakteristický.

TIP: U RSR´ ve V1: pokud je R větší než R´ jedná se spíše o ektopický původ (= je to komorová extrasystola), naopak pokud je R menší než R´, jako v tomto případě, svědčí to spíše pro poruchu vedení (blok rámenka). To se hodí vědět i při rozlišení komorové tachykardie od supraventrikulární tachykardie s aberantním převodem v komorách.

Ashmanův fenomén se často plete s komorovými extrasystolami. Sám o sobě je benigní.

Další příklady:

Vidíme fibrilaci síní, první dva QRS komplexy měli mezi sebou celkem velký odstup, třetí QRS komplex přišel příliš brzy a zachytil část převodního systému  v refrakterní fázi. Ashmanův fenomén.
Zdroj.

Zde vidíme Ashmanův fenomén na 3. a 8. QRS komplexu. Tentokrát nevznikly kvůli fibrilaci síní. Jsou to předčasné síňové komplexy (síňové extrasystoly), princip je ale stejný. Vidíme pravidelnou bradykardii narušenou dvěma předčasnými síňovými komplexy - ty poznáme tak, že je předchází vlna P, která má navíc vypadá jinak než vlna P normálních sinusových QRS komplexů. Nejlépe je to vidět dole ve V1.
Zdroj.








Žádné komentáře:

Okomentovat